V neděli je Boží hod vánoční, první a pro křesťany nejdůležitější vánoční den, kdy si připomínají narození Ježíše Krista. Na oslavu příchodu Spasitele se tradičně předvádějí vánoční hry, připravované jsou většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce.
V poledne pronese papež František z balkonu baziliky svatého Petra ve Vatikánu tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi (Městu a světu), při němž má jako každý rok požehnat věřícím z celého světa. Přímý přenos vysílá Česká televize.
Věřící by měli na Boží hod v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Název svátku vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání - slavili tedy "duchovní hody". Pětadvacátý prosinec je ale také příležitostí navštívit příbuzné či známé, popřát jim hezké svátky a sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Božíhodové obědy byly bohaté i dávno v minulosti.
Vánoční svátky v lidové kultuře mají předkřesťanský původ ve slavení zimního slunovratu. Do církevního kalendáře byly Vánoce jako svátky narození Spasitele zařazeny v Římě roku 336. O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích - Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.
