Druhý svátek vánoční připomíná památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána. Podle legendy Štěpán položil život za víru v Krista. Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat a sedláci si dávali v kostelích světit osivo.
Ještě v 19. století šlo o velkou událost ve městech i na venkově. Lidé se navštěvovali, dávali si dárečky s přáním všeho dobra. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu.
Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem "věnec". Přeneseně se vykládá jako "ověnčený", "oslavený" nebo "korunovaný". V Česku nosí toto jméno přes 140 tisíc mužů. V posledních letech ho vybere pro svého potomka zhruba tisícovka rodičovských párů.
Štěpán byl jedním z jáhnů ustanovený apoštoly k boží službě. Asi roku 36 byl podle tradice za rouhání ukamenován před hradbami Jeruzaléma, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Jeho kritici mu vyčítali, že se rouhal proti bohu a zákonům Mojžíšovým.
Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.