Evropská unie se hlásí o Arktidu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přiveze o víkendu do Grónska příslib 200 milionů eur na roky 2026 a 2027 a podepíše prohlášení o posílení ekonomických vazeb. Bruselu jde o víc než o investice: chce se ostrovu, kterému Donald Trump opakovaně hrozil anexí, představit jako spolehlivější dlouhodobý partner.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámí během víkendové návštěvy Nuuku nové finanční prostředky pro Grónsko ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč). Usiluje tím o posílení vazeb s arktickým regionem poté, co islandští voliči minulý týden odmítli užší vztahy s Evropskou unií. Píše to deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva evropské úředníky.
Šéfka komise by měla podle úředníků oznámit balíček finančních prostředků na roky 2026 a 2027 v neděli. Tyto prostředky budou investovány do odvětví kritických surovin, obnovitelných zdrojů energie, podmořských kabelů, satelitních spojů a datových center. Část z nich bude také určena grónské vládě na zlepšení veřejné správy, uvedl jeden ze zdrojů.
Těchto 200 milionů eur je navíc k již přiděleným 225 milionům eur z aktuálního společného rozpočtu EU na období let 2021 až 2027 a představuje částku, kterou von der Leyenová hodlá v příštím přidělování, jež bude vyplaceno v letech 2028 až 2034, zdvojnásobit. V závislosti na výsledcích jednání o příštím společném rozpočtu EU se podle FT očekává, že tato tranše dosáhne 530 milionů eur.
Von der Leyenová rovněž podepíše prohlášení zaměřené na posílení ekonomických vazeb mezi EU a Grónskem. Brusel tím chce zesílit svou politickou podporu arktického ostrova s 57.000 obyvateli, který je autonomní součástí Dánska a kterému americký prezident Donald Trump v minulosti několikrát pohrozil anexí. Dánsko i USA jsou členy NATO.
EU se snaží prezentovat jako spolehlivější dlouhodobý partner, jehož investice na ostrově předcházejí Trumpovým hrozbám. "Přicházíme, abychom posílili schopnost arktických komunit rozhodovat samy za sebe a abychom tato rozhodnutí podpořili investicemi," uvedl tento týden eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
Síkela také v nepřímé narážce na Trumpova dřívější prohlášení, že chce Grónsko "koupit", odpověděl, že budoucnost Arktidy patří jejím obyvatelům, a ne tomu, kdo ji chce koupit.
Nová arktická politika EU, která bude oznámena ještě letos, bude podle mluvčího Evropské komise navazovat na oznámení o financování a bude mimo jiné úzce propojovat ekonomické investice s investicemi do bezpečnosti a obrany.
Cesta von der Leyenové se koná po referendu, v němž Islanďané 29. srpna odmítli obnovení jednání o členství v EU. Ostrov v roce 2010 uprostřed finanční krize sice přístupová jednání zahájil, v roce 2013 ale po rychlém zotavení ekonomiky rozhovory pozastavil kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv. Island je v oblasti bezpečnosti silně závislý na USA, Trumpovy výhrůžky vůči Grónsku a jeho nepředvídatelná podpora NATO však znovu rozproudily dlouhodobou debatu o tom, zda by se země měla přiblížit Bruselu.
