Bělorusko propustilo z vězení opozičního novináře Andreje Pačobuta, je jedním z deseti vězňů, které si dnes Minsk a Varšava vyměnily, informovala média. Varšava v rámci této výměny propustila mimo jiné ruského archeologa Alexandra Buťagina. Jeho vydání přitom žádala Ukrajina, která Rusa viní z ničení kulturního dědictví kvůli nelegálním vykopávkám na Ruskem okupovaném Krymu.
Americký zmocněnec John Coale očekává propuštění dalších vězňů příští měsíc. Kyjev vyslovil politování nad tím, že Buťagin nebyl vydán Ukrajině, navzdory rozhodnutí polského soudu.
"Andrzej Poczobut je volný. Vítej ve svém polském domově, můj příteli," napsal na sociální síti X polský premiér Donald Tusk, který použil polský přepis Pačobutova jména. Propuštění tohoto bělorusko-polského novináře přivítal i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který uvedl, že Varšava bude pokračovat v úsilí, aby se na svobodu dostali všichni političtí vězni v Bělorusku. Prezident Karol Nawrocki podle polských médií pozval Pačobuta do Prezidentského paláce, aby mu předal nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého orla
Aktivista polské menšiny v Bělorusku Pačobut byl zatčen v roce 2021 a v roce 2023 byl odsouzen k osmi letům vězení, mimo jiné za činnost poškozující národní bezpečnost. Varšava tehdy verdikt označila za politicky motivovaný. Třiapadesátiletý Pačobut je laureátem loňské Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou mu udělil Evropský parlament. Dostal ji spolu s gruzínskou novinářkou Mziou Amaglobeliovou. Ani jeden z nich si cenu loni nemohl převzít, jelikož oba byli ve vězení.
K výměně vězňů na bělorusko-polské hranici se dnes vyjádřil i zvláštní americký zmocněnec pro Bělorusko John Coale, podle něhož Minsk propustil tři Poláky a dva Moldavany. "Očekávám, že v příštím měsíci se nám podaří propustit několik vězňů," řekl Coale agentuře Reuters. "Příští měsíc se k tomu vrátím, abych to zprostředkoval. Nic definitivního, ale pravděpodobně příští měsíc," uvedl a naznačil možné zrušení dalších sankcí proti Minsku.
Spojené státy loni s Běloruskem vyjednaly propuštění stovek vězňů, Washington za to zmírnil sankce vůči běloruskému autoritářskému režimu. Minulý měsíc například v Bělorusku propustili 250 vězňů a USA zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a zmírnily restrikce vůči běloruskému finančnímu sektoru.
Běloruská státní tisková agentura Belta dnes napsala, že o výměně se začalo jednat loni v září.
Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že archeolog Buťagin byl propuštěn z polské vazby v rámci širší výměny vězňů. Při ní se na svobodu dostala také ruská občanka, manželka ruského vojáka sloužícího v jednotkách nasazených v Podněstří, které se odtrhlo od Moldavska. Oba ruští občané byli vyměněni za dva moldavské špiony, kteří loni přicestovali do Ruska, kde je zadržely ruské zvláštní služby.
Buťagin vedl vykopávky na Krymu už od roku 1999 a po zadržení v Polsku loni v prosinci stanici BBC řekl, že pokračoval v práci na Krymu i po ruské anexi v roce 2014, protože to pokládal za nezbytné a správné. Kyjev ho viní z toho, že vykopávky se svým týmem prováděl bez povolení a dopouštěl se ničení ukrajinského kulturního dědictví. Minulý měsíc soud ve Varšavě rozhodl o Rusově vydání Ukrajině, ale Buťaginův právník se odvolal. Rusovi podle tisku hrozilo na Ukrajině až pět let vězení. Obvinění vznesená Kyjevem ruská diplomacie označila za absurdní a politicky motivovaná. Archeolog je vedoucím oddělení starověké archeologie z petrohradské Ermitáže a na Krymu provádí výzkum už několik desítek let.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se s politováním dozvědělo, že navzdory rozhodnutí polského soudu nebyl ruský archeolog Alexandr Buťagin vydán Ukrajině, která jej odůvodněně podezírá ze spáchání trestných činů, především vývozu kulturních cenností z okupovaného Krymu. "Je zjevné, že ruská strana cynicky využije tuto politickou a právní epizodu k ospravedlnění okupace Krymu a využívání okupovaných ukrajinských území ruskými občany," prohlásil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Ukrajinská generální prokuratura podle serveru Ukrajinska pravda přislíbila, že nadále bude usilovat o to, aby Rus zodpovídal za zločiny, kterých se dopustil proti Ukrajině a jejímu kulturnímu dědictví.
Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě. Moskva tehdy podpořila povstání separatistů na Donbase na východě Ukrajiny a v únoru 2022 vpádem vojsk do sousední země rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
