Češi se dál hromadně očkují proti žloutence A, spotřeba vakcín letos dohání loňský rok

Zájem o očkování proti žloutence A v Česku dál láme rekordy. Zatímco loni spotřebovali lékaři za celý rok 210 000 vakcín, letos jich za necelých sedm měsíců využili už 200 000. Epidemie, která loni přinesla nejvyšší počty nemocných od roku 1984, tak podle odborníků neustupuje a vysoká poptávka po očkovacích látkách přetrvává.

Zájem o očkování proti žloutence A, s jejíž epidemií se Česko potýká v posledním roce, neklesá. Zatímco loni lékaři potřebovali 210.000 vakcín za celý rok, letos za necelých sedm měsíců jich využili už 200.000. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Loňské počty nemocných žloutenkou A jsou nejvyšší od roku 1984. V letošním prvním pololetí byla čísla ještě vyšší než loni za stejné období, loni ale nemocných nejvíc přibývalo ve druhé polovině roku. Epidemie podle odborníků obvykle ustupují několik let. Meziročně v Česku přibylo také dalších typů žloutenky, které se přenášejí syrovým masem nebo krví.

V roce 2024, kdy byl počet onemocnění řádově ve stovkách, bylo v Česku využito zhruba 66.000 vakcín. Loni bylo aplikováno 210.000 vakcín proti hepatitidě A a dalších 61.000 vakcín kombinovaných s hepatitidou B. Letos lékaři do 28. července podali 200.000 monovalentních očkování a 45.000 kombinovaných. "Nejedná se o počet očkovaných osob, ale počet vykázaných aplikovaných dávek vakcíny," sdělil Martin Novotný z tiskového oddělení MZd.

Hepatitida A se přenáší stolicí nemocného nebo infikovaného člověka a k nakažení stačí velmi malé množství virových částeček. Mezi příznaky nemoci patří například únava, horečka, nevolnost a bolesti břicha, typické zežloutnutí se nemusí objevit ve všech případech.

"Virus se přenáší nejčastěji špinavýma rukama, kontaminovanou vodou nebo potravinami. Inkubační doba činí 15 až 50 dní a počáteční příznaky bývají zaměnitelné s běžnou chřipkou," uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).

V Česku se vyskytují i další typy žloutenky, meziročně většiny z nich přibylo. Akutní hepatitidy B loni lékaři zaznamenali podle dat SZÚ 40 případů, letos za první pololetí 28. Hepatitidu C lékaři loni nově diagnostikovali 1375 nemocným, letos přibylo zatím 952 případů. U hepatitidy D to bylo loni 15 a letos 16. Hepatitidy E, která často souvisí s konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, bylo loni 764 případů, letos 398.

V případě hepatitidy C se na onemocnění často přijde pozdě, protože mnoho nakažených nemá žádné příznaky. "Je zrádná především tím, že může probíhat desítky let skrytě. I když se jí říká žloutenka, téměř nikdo při ní nezežloutne. Pacient se cítí zdravý, má často normální jaterní testy, přesto může virus postupně poškozovat játra," uvedla v tiskové zprávě Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Soňa Fraňková.

Meziroční nárůst podle ní nemusí znamenat, že nemocných přibývá, jen se u více lidí na jejich chorobu přijde. Za mýtus lékaři označují přesvědčení, že se nemoc týká jen uživatelů drog.

"Nakazit se lze při sdílení injekčního vybavení, při neodborně provedeném tetování nebo piercingu či při přenosu z matky na dítě během porodu. Méně častým rizikem je přenos při pohlavním styku, přibližně v pěti procentech případů," uvedl zástupce přednosty pro výzkum a výuku téže kliniky IKEM Jan Šperl.

Počty případů hepatitidy různých typů v Česku

Zdroj: SZÚ - Informační systém infekčních nemocí