Česko má nové mučedníky, kněze, které zavraždili komunisté

Domácí
24. 10. 2025 12:44
Aktualizováno: 24. 10. 2025 13:20
Papež Lev XIV.
Papež Lev XIV.

Papež Lev XIV. V pátek podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky.

Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. V případě Buly a Drboly proces inicioval před více než 20 lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Jeho nástupce Pavel Konzbul má podle svých slov obrovskou radost. Oba popravení kněží působili právě v brněnské diecézi, ve farnostech na Vysočině.

"Seznámil jsem se s řadou dokumentů, které svědčily o životě obou těchto mladých kněží, četl jsem dopisy Jana Buly z cely smrti a dlouho přemýšlel nad tím, jakou úzkost museli prožívat, jaké bezpráví a jakou bolest vytrpěli. A přesto stáli pevně, věrní hodnotám, kterým zasvětili svůj život, a dokázali odpustit svým vrahům. Jsou to jednoznačně vzory, od kterých se i dnes můžeme učit," řekl brněnský biskup Pavel Konzbul.

Po podpisu dokumentů papežem nyní začínají přípravy na samotnou slavnost blahořečení, která by se měla uskutečnit v Brně. "Termín slavnosti zatím nemáme potvrzen, ale předpokládáme jeho zveřejnění v řádu několika týdnů. Půjde o akci, na které očekáváme účast mnoha tisíc věřících nejen z jižní Moravy a Vysočiny, ale i z celé ČR. Rozsahem i významem půjde opravdu o mimořádnou akci pro českou církev," uvedl Konzbul.

Co je blahořečení?

"Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta, které by mohly sloužit jako důkazní materiál. Rozhodnutí pak vyslovuje papežská Kongregace (od roku 2022 Dikasterium) pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu," popsal vedoucí diecézního procesu blahořečení Karel Orlita. Po důkladném zkoumání na místní a národní úrovni spis převzal Vatikán, kde vše posuzovali z historického i teologického hlediska.

Bula a Drbola figurovali v takzvaném babickém procesu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.

Na oslavu blahořečení se chystají velké věci

Brněnská diecéze chystá řadu aktivit, jimiž přiblíží osudy a odkaz obou mužů, který shrnuje v tezích "Láska je silnější než nenávist", "Odpuštění má uzdravující moc" a "Je klíčové stát si za tím, čemu věříme". "Chystáme nejen pestré aktivity pro farnosti, ale také různé edukativní projekty, jako jsou třeba výstavy, diskuse s odborníky a historiky nebo například zážitkovou hru v okolí Jaroměřic nad Rokytnou na motivy příběhu obou mučedníků," uvedl vikář pro pastoraci brněnské diecéze Pavel Šenkyřík. Vznikl také speciální web.

V uplynulých 30 letech už bylo blahoslaveno několik osobností spojených s českými zeměmi. Například v roce 2014 dvě řádové sestry zavražděné nacisty Marie Restituta a Marie Antonína Kratochvílová nebo 14 františkánů z Prahy, zabitých v únoru 1611 davem v klášteře u Panny Marie Sněžné v Praze. Už o deset let dříve byl blahoslaven i poslední český král a rakousko-uherský císař Karel I.

Na blahořečení čekají další. Třeba Toufar

Na blahoslavení čekají přibližně dvě desítky osobností českého katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, tedy s podobným osudem jako měli Jan Bula a Václav Drbola. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic.

V roce 1995 papež Jan Pavel II. svatořečil dvě osobnosti spojené s českými zeměmi. Středověkou šlechtičnu Zdislavu, která mimo jiné založila špitál a věnovala se nemocným, a kněze Jan Sarkandera, zabitého v neklidné době českého stavovského povstání a považovaného katolíky za patrona ochrany zpovědního tajemství.

Autor: ČTK, David GarkischFoto: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

Na Čechy se řítí větrná smršť. Bude silný vítr, hrozí škody i na budovách

Domácí
25. 10. 2025
ilustrační foto

Pozor, v noci se mění čas na zimní. Je to ten „normální“, ale chceme ho?

Domácí
25. 10. 2025

Na Brněnské přehradě bude ve středu slavnostní zakončení plavební sezony

Domácí
24. 10. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ