Česká ekonomika by letos měla růst rychleji než průměr eurozóny a opřít se především o obnovenou spotřebu domácností. Optimismus ale brzdí geopolitická nejistota a citlivost na ceny energií, které mohou výhled snadno zhoršit. Klíčovou roli přitom hrají i rekordní úspory českých domácností.
Česko s letošním předpokládaným růstem ekonomiky o 2,2 procenta výrazně překoná očekávaný průměr eurozóny, která poroste o jedno procento. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce, kterou poskytla poradenská společnost EY. U inflace v ČR očekává stabilizaci na úrovni 2,4 procenta.
Hlavním motorem růstu v ČR má být obnovená spotřeba domácností, kterou podporují rekordní úspory z postpandemického období. Zvrat v predikci však může přinést konflikt na Blízkém východě, neboť cenami energií je český trh zranitelnější než většina ostatních zemí EU.
Zatímco velké evropské ekonomiky jako Německo s růstem o 0,6 procenta nebo Itálie s 0,7 procenta mají v roce 2026 téměř stagnovat, ČR se zařadí mezi dynamičtější trhy regionu. Přestože ve střední Evropě zaostává za Polskem, kterému studie coby premiantu unie předpovídá růst 4,1 procenta, spěje Česko k dynamičtějšímu růstu než například Maďarsko s růstem dvě procenta nebo Slovensko s 1,9 procenta.
Optimistická předpověď však kvůli geopolitice nemusí vyjít a Česko by letos mohlo spadnout na hodnotu kolem 1,5 procenta a v následujícím roce ještě níže, upozornila EY. "Česká ekonomika je kvůli své průmyslové struktuře a složení spotřebního koše nadprůměrně citlivá na ceny komodit. Podle našich modelů by v případě černého scénáře, tedy vleklého konfliktu na Blízkém východě se zablokováním obchodních tras, mohl tento negativní vliv v roce 2027 činit až 2,5 procenta reálného HDP," uvedl partner EY ČR Zdeněk Dušek.
Důvodem je podle něj vysoký podíl výdajů na energie u českých domácností, který dosahuje 13,4 procenta. To je téměř jednou tolik než v Německu, kde činí 7,4 procenta. Toto riziko dosud vyvažuje jiný faktor, a to jsou tzv. nadbytečné úspory. Česko drží v tomto ukazateli evropské prvenství. Postpandemické úspory domácností dosahují 172 procent čtvrtletního disponibilního příjmu, zatímco například ve Španělsku je to 113 procent a v Německu 31 procent. Tyto finanční polštáře mohou tlumit dopady energetické krize a udržet ochotu spotřebitelů utrácet, řekl Dušek.
Česká bankovní asociace ve středu zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky před dvěma týdny. Hrubý domácí produkt podle ní vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Hospodářský výhled na letošek zhoršilo už dříve i ministerstvo financí kvůli konfliktu na Blízkém východě.
Zdroj: poradenská společnost EY
