Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř 30 miliardami korun. Přesto ČR patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím uvedených agentur. GA a TA ve společném vyjádření sdělily, že NKÚ v mezinárodním srovnání výsledků výzkumu pomíjí faktory, které agentury nemohou ovlivnit. Také odmítly tvrzení, že mezi nimi nefunguje vzájemná spolupráce.
Téměř 30 miliard do výzkumu
Kontrolní úřad uvádí, že od roku 2019 například klesá počet patentů. Citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích podle něj stále nedosahuje ani poloviny evropského průměru. "Podpora základního výzkumu nesměřuje do strategických oblastí, a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů. Obě agentury, které patří mezi nejvýznamnější poskytovatele účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, vzájemně nespolupracují," stojí v tiskové zprávě úřadu.
"Rozpočet obou agentur představuje přibližně čtvrtinu státních výdajů na výzkum a vývoj, a jejich vliv na celkové ukazatele inovační výkonnosti je tedy omezený," reagovaly obě agentury na zprávu kontrolorů. Třeba ze 32 kritérií Evropského inovačního skóre (EIS), v němž Česko dosahuje zmíněné úrovně "mírného inovátora", je podle agentur velká část mimo jejich působnost. "Hodnotí například i přístup k rychlému internetu nebo míru celoživotního vzdělávání," sdělily. Zahraniční agentury podle GA a TA ovlivňují více ukazatelů EIS než české.
Staré problémy přetrvávají
NKÚ již v kontrole z roku 2017 kritizoval, že agentury spolu nespolupracují a že podpora nesměřuje cíleně do strategických oblastí, uvedl člen kolegia úřadu Petr Neuvirt, který kontrolu vedl. Agentury to popírají. Příkladem spolupráce je podle nich třeba připravovaná soutěž Proof of Concept GA ČR, která má pomoci k lepšímu využití výsledků základního výzkumu. GA při ní využije struktury pro transfer výsledků podporované TA ČR.
Kontrola zjistila, že počet aplikovaných výsledků vzrostl za šest let o 527, tedy asi o 31 procent, ale klesá počet patentů. V roce 2019 vzniklo v projektech, které podpořila Technologická agentura, 113 patentů, v roce 2023 jich bylo 65. "Přitom počet patentů představuje jeden z klíčových ukazatelů úrovně aplikovaného výzkumu a inovací. Jejich pomocí lze chránit a komercionalizovat původní výsledky výzkumu," podotkl NKÚ.
Důvody poklesu patentové aktivity
Pokles počtu patentů v posledních letech souvisí podle TA ČR a GA ČR s plošným poklesem patentové aktivity v Česku, který nastal z několika důvodů. Agentury uvedly, že v minulosti například vznikaly patenty jen jako podmínka splnění dotace bez reálné představy o jejich dalším využití a i v evropském kontextu se celkově upouští od důrazu na patentování. Část inovací z Česka je rovněž podle agentur následně patentována v cizině. "Tento odliv know-how je však nutné dát také do souvislosti s vlastnickou strukturou domácí ekonomiky včetně domácího výzkumného prostředí," doplnily.
Rozdrobený systém zvyšuje náklady
Úřad také zjistil, že citovanost výsledků českého základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje světového průměru a ani poloviny toho evropského. U výzkumu podpořeného GA ČR ale průměrná citovanost podle vyjádření agentur překonala světový průměr a roste podíl publikací ve špičce nejcitovanějších. "Z analýz GA ČR také vyplývá, že vědci podpoření GA ČR publikují více a v kvalitnější časopisech než ostatní vědci v ČR," uvedly agentury. NKÚ dále uvádí, že i když se počet institucí poskytujících podporu českému výzkumu snížil z původních 22 na nynějších devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. To zvyšuje náklady na poskytování této podpory, dodal kontrolní úřad.
NKÚ nicméně zjistil, že obě zmíněné instituce vynakládaly peníze na podporu účelně a v souladu s právními předpisy. Navíc vybíraly projekty transparentně, a odstranily tak jeden z nedostatků zjištěných v předešlých kontrolách.
