Epidemie eboly se v Kongu nadále šíří rychleji, než jak na ni zdravotnické týmy stačí reagovat. Uvedli to dnes představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich navíc zdravotníci v zasažených oblastech čelí útokům, hrozbám únosu a nedůvěře místních obyvatel. Informovala o tom agentura Reuters.
Současná epidemie varianty viru Bundibugyo si v Kongu vyžádala už více než 1000 potvrzených případů nákazy a přes 270 úmrtí. Dalších 20 případů eviduje sousední Uganda. Podle WHO jde o největší počet potvrzených případů v průběhu prvního měsíce jakéhokoli afrického ohniska eboly. Odborníci se domnívají, že virus v oblasti koloval několik měsíců předtím, než úřady 15. května epidemii oficiálně vyhlásily.
"Navzdory pokroku, kterého jsme dosáhli, stále čelíme zásadním problémům a epidemie se dál šíří rychleji, než jak na ni dokážeme reagovat," řekl dnes generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Podle Abdirahmana Mahamuda z WHO zdravotníci v terénu nadále čelí hrozbám únosu i násilným incidentům. WHO zaznamenala nejméně sedm případů, kdy se pracovníci zapojení do boje s epidemií stali terčem útoků.
Situaci komplikuje také nedůvěra části místních obyvatel k úřadům a zahraničním zdravotníkům. Někteří lidé zpochybňují samotnou existenci eboly, jiní odmítají opatření omezující tradiční pohřební obřady. Rozhněvaní obyvatelé například napadli některá zařízení a vyhnali zdravotníky z tábora pro vysídlené osoby.
Sledování kontaktů nakažených je obtížné i kvůli tomu, že ohnisko epidemie leží v těžební oblasti provincie Ituri. Do tamních dolů přijíždějí z různých částí země pracovníci, kteří se po čase vracejí domů a mohou virus nevědomky šířit do dalších regionů.
WHO uvedla, že kapacita testování se od začátku epidemie výrazně zvýšila z přibližně 30 na 2000 testů denně. Organizace nyní usiluje o další rozšíření testování přímo do jednotlivých postižených oblastí.
