Vládní návrh zákona o veřejnoprávních médiích, který má nahradit dosavadní zákony o České televizi a Českém rozhlase, neobsahuje velkou část povinností, které tato média v současnosti mají. Zcela vynechává regionální studia, stanovení celoplošných okruhů nebo vymezení samostatných sítí pro distribuci signálu. Neobsahuje rovněž mechanismus převodu částky ze státního rozpočtu. Řekl to mediální expert ze serveru DigiZone Filip Rožánek.
Podle Rožánka se v návrhu také například píše, že do tvorby a zařazování programů nesmí přímo zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt, což by mohlo indikovat, že nepřímo to možné je.
"Ze zákona zároveň zmizela memoranda, která po jednání se soukromými médii limitovala konkurenční působení ČT a ČRo na trhu. Tato omezení náhle padají, takže by bylo zcela na libovůli vedení, co se bude vysílat a v jakém objemu. Není zároveň řečeno, co se má s dosavadními platnými memorandy stát, když tyto dokumenty stanovovaly úkoly do roku 2030," řekl.
Návrh kritizují i další odborníci na média. Mediální expertka Irena Ryšánková na síti X mimo jiné uvedla, že návrh počítá s tím, že lidé budou moci rozhlasu a televizi odkazovat nebo dávat dary. Ovšem instituce budou muset zveřejnit jméno, datum narození, identifikační údaje a částku. "Pominu, že to je v rozporu s GDPR, zveřejňování údajů je prostě ryzí zastrašování. Není jasné, zda se dary budou odečítat z daní nebo zda půjde o dar již ze zdaněných peněz," podotkla. Uvedený limit pěti procent inflačního navýšení je podle ní okamžik, kdy při inflací vyšší než pět procent jde televize či rozhlas do ztráty.
Návrhu zákona podle Ryšánkové chybí i definiční slovníček. "Média veřejné služby se stávají jakýmsi veřejnoprávním podnikem, aniž kdokoliv vysvětlil, co to je a kde to má oporu. Nemá to návaznost ani na českou ani na evropskou legislativu. Mimoděk to novelizuje různé jiné normy, na které ale není odkázáno," podotkla.
Zákon pevně stanovuje, že ČT má v příštím roce ze státního rozpočtu dostat 5,74 miliardy korun. To je o zhruba miliardu méně, než letos vybere od poplatníků. Rozhlas obdrží od státu 2,07 miliardy, tento rok má získat z poplatků o 400 milionů víc. Platby ze samostatné kapitoly se mají zvyšovat o inflaci. Podle Jana Potůčka ze serveru Médiář indexace rozpočtů, aniž by byla posvěcena ústavním zákonem, nedává žádnou jistotu. "Celé je to paskvil. Je z toho ale evidentní, že se vláda rozhodla média veřejné služby vyhladovět," řekl Potůček.
