Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu s Muzeem Policie ČR a Českou televizí připravil sérii přednášek věnovaných televiznímu seriálu Třicet případů majora Zemana. Historici chtějí ukázat, jak seriál dokázal na pozadí skutečných událostí propojit detektivní žánr s propagandou komunistického režimu v dobách normalizace, a analyzovat, proč stále zůstává v povědomí veřejnosti. První přednáška se uskuteční 23. dubna v Muzeu Policie ČR, další budou v květnu, červnu a v září. Ústav o tom informoval ČTK.
Seriál je pro historiky důležitým materiálem pro reflexi mechanismů propagandy, mediální manipulace a konstrukce kolektivní paměti. "Seriál 30 případů majora Zemana je mimořádně zrůdný tím, jak účinně dokázal propojit rádoby detektivní, populární žánr s jasně zadaným politickým zadáním. Divákům předkládal jasně strukturovaný výklad komunistických dějin, který měl potvrzovat legitimitu normalizačního režimu," uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.
Seriál ve 30 epizodách sleduje profesní i osobní dráhu zásadového policisty Jana Zemana na pozadí klíčových událostí československých dějin mezi roky 1945 a 1973. Zeman se při vyšetřování případů potýkal nejen se zločinci, ale i se svými ideovými protivníky. Častým terčem byla katolická církev, bývalí nacisté skrývající se před spravedlností v západním Německu či Jižní Americe, agenti tajných služeb či představitelé alternativní kultury.
V dubnové přednášce nazvané "Třicet případů majora Zemana: krimi, nebo propaganda?" historik ÚSTR Petr Kopal a televizní historik Daniel Růžička rozeberou okolnosti vzniku a ideová východiska seriálu, který se na obrazovkách objevil poprvé v dubnu 1975. Byl promyšleným ideologickým projektem, který měl prostřednictvím atraktivního kriminálního žánru formovat historickou paměť a ovlivňovat vnímání poválečných dějin, uvedl Kopal.
V dalších besedách budou historici analyzovat čtyři vybrané epizody - v květnu to bude díl Bestie odehrávající se v roce 1949. V červnu se zaměří na epizody Babice: Vrah se skrývá v poli vycházející z vraždy tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku a díl Štvanice, který se věnuje událostem roku 1968. Zářijová přednáška přiblíží podstatu případu Kvadratura ženy, který režisér Jiří Sequens natočil na základě skutečné události z roku 1951.
Přednášky mají ukázat seriál nejen jako audiovizuální dílo, ale i jako historický pramen a nástroj státní propagandy. "Naším cílem je ukázat, jakým způsobem byla média v období normalizace využívána k formování veřejného mínění. Chceme přiblížit nejen samotný vznik seriálu, ale i širší síť vztahů mezi tvůrci, státními institucemi a politickou mocí," uvedl historik ČT Daniel Růžička.
Informace k přednáškám postupně zveřejní na svých webech a dalších platformách Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum Policie ČR.
