Po smrti papeže Františka začala média i katoličtí věřící věnovat pozornost tomu, kdo ho může v čele katolické církve nahradit. Ačkoliv se zatím spekuluje spíše jen o možných světadílech či zemích, odkud by příští papež mohl pocházet, neméně zajímavá jsou často prastará pravidla jeho volby.
Je všeobecně známo, že papeže volí konkláve, což je kolegium kardinálů. Tito vybraní kardinálové nesmí od chvíle jednání přijít do styku s okolním světem a svá rozhodnutí navenek oznamují buď černým nebo bílým kouřem. Pozoruhodných detailů je u volby papeže ale mnohem více.
Pravidla volby nového papeže:
- Volební proces musí začít 15. až 20. den po papežově úmrtí nebo odstoupení.
- Papež je volen doživotně. Možnost rezignace papeže upravuje Kodex kanonického práva:
Kánon 332: Jestliže by se stalo, že Římský velekněz se zřekne svého úřadu, pak se k platnosti jeho zřeknutí vyžaduje, aby se to stalo svobodně a bylo to řádně ohlášeno. Nežádá se, aby zřeknutí se někdo přijal.
Kánon 335: Je-li Římský stolec uprázdněn nebo jeli mu zabráněno cokoli konat, ať se v řízení církve nic nemění, ale ať se zachovávají speciální zákony vydané pro tyto okolnosti.
- Papeže volí v tajné volbě kardinálské kolegium v takzvaném konkláve. Konkláve (z latinského cum clave - uzamčen na klíč) je shromáždění kardinálů (těch, kteří ještě nedovršili 80 let, jejich počet je však omezen na 120). Samotná volba se koná v Sixtinské kapli.
- Kardinálové zvolí s téměř naprostou jistotou novým papežem jednoho ze svých řad; teoreticky sice mohou zvolit jakéhokoli pokřtěného muže, ale činí tak málokdy; posledním papežem nekardinálského "původu" se stal Urban VI. v roce 1378.
- Aktuální normy pro volbu papež vydal Jan Pavel II. v apoštolské konstituci Universi Dominici gregis z 22. února 1996. Pokud podle tohoto nařízení byly tři série skrutinií (33 - 34 hlasování) bezvýsledné, pak postačila pro zvolení prostá většina hlasů. K uplatnění tohoto pravidla nikdy nedošlo, v červnu 2007 ho nástupce Jana Pavla II. Benedikt XVI. změnil - podle nového pravidla se v dalších hlasováních automaticky hlasuje o dvou nejúspěšnějších kardinálech posledního skrutinia třetí série a je třeba získat dvoutřetinovou většinu hlasů kardinálů přítomných na konkláve.
- Dříve se volilo třemi možnými způsoby - aklamací (jednomyslný souhlas všech, který byl nahlas vyjádřen), delegací (mezi kardinály byl jmenován lichý počet zástupců, kteří volili) a tajným hlasováním. První dva způsoby zrušil Jan Pavel II. v roce 1996.
- Všichni účastníci konkláve jsou vázáni mlčenlivostí pod trestem exkomunikace (vyloučení z církve), volba se koná tajnou formou, kardinálové a personál nesmějí opustit konkláve, ani se stýkat s veřejností a mít spojení se světem. Kardinál nesmí volit sám sebe.
- Podle údajů České biskupské konference, které zveřejnila v roce 2009 u příležitosti návštěvy papeže Benedikta XVI. v ČR, se lístky dříve pálily v kamnech a podle úspěchu se k nim přidala buď suchá sláma (bílý kouř) nebo při neúspěšné volbě mokrá (černý kouř). V roce 1962 nařídil Jan XXIII. archivaci lístků a místo nich používat chemikálie.
- Jakmile je nový papež zvolen, bílý kouř, který se vyvalí z komína, oznámí světu, že nový papež byl úspěšně vybrán. Nového papeže také oznámí "pro jistotu" i zvuk zvonů baziliky svatého Petra.
- Zvolenému je položena otázka, jestli papežství přijímá, a pokud dotyčný souhlasí, následuje druhý dotaz: "Jaké jméno si zvolíte?" Poté nově zvolený papež odchází do sakristie, kde obdrží bílý papežský oděv a poté se vrací mezi kardinály a ti mu po jednom přísahají. Na balkon u baziliky svatého Petra vystoupí nejprve první z kardinálů-jáhnů, který k lidu pronese slavné "Habemus Papam dominum cardinalem ... qui sibi nomen imposuit..." (Máme papeže, pana kardinála..., který si zvolil jméno...). Potom již nový papež z téhož balkonu udělí první požehnání Urbi et Orbi.
- Dříve byli nástupci voleni římským lidem, poté římským klérem a lidem a nakonec jen kněžími a kardinály. První konkláve se konalo po smrti papeže Řehoře IX. v říjnu 1241. Nejdelší volbou v dějinách papežství vůbec byl 1. září 1271 zvolen papež Řehoř X. - trvala 33 měsíců. Nejkratší byla volba papeže Julia II. 31. října 1503, která trvala jen několik hodin. Od začátku 20. století netrvala volba nového papeže nikdy déle než čtyři dny. Joseph Ratzinger, který přijal jméno Benedikt XVI., byl zvolen po dvoudenním rokování. Rovněž volba papeže Františka trvala dva dny a pět volebních kol.
- Předposlední papež Benedikt VXI. v únoru 2013 jako první papež po 600 letech rezignoval na vedení církve. V roce 2020 se Benedikt XVI. stal nejdéle žijícím pontifikem, když překonal papeže Lva XIII., a současně papežem, který prožil delší část života jako bývalá než jako úřadující hlava církve. Zemřel 31. prosince 2022 ve věku 95 let.
