Z kdysi oslavované deváté planety se stal vyhnanec vesmíru. Ačkoliv astronomové Pluto před 20 lety degradovali na trpasličí planetu, pro řadu vědců i veřejnost zůstává fascinujícím světem s horami a ledem. Proč dodnes budí sporná definice z roku 2006 vášně?
Pluto přišlo před 20 lety o status planety, spor o jeho vyřazení ze slavné devítky ale zdaleka neutichl. Naopak, podle britského listu The Guardian je pře dnes možná ještě vyhrocenější než tehdy. Nejde přitom jen o osud jednoho vzdáleného tělesa, ale také o otázku, co vlastně planeta je.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) v srpnu 2006 rozhodla, že aby byla planeta planetou, musí splňovat tři podmínky: obíhat kolem hvězdy, mít dostatečnou hmotnost k dosažení přibližně kulového tvaru a zároveň gravitačně ovládat své okolí, tedy takzvaně "vyčistit" svou oběžnou dráhu. Pluto poslední podmínku nesplňuje, a tak Sluneční soustava rázem přišla o devátou planetu.
Rozhodnutí předcházelo objevení tělesa Eris v Kuiperově pásu za Neptunem. Eris je přibližně stejně velká jako Pluto, ale má o něco větší hmotnost. Pokud by tedy Pluto zůstalo planetou, bylo obtížné vysvětlit, proč by stejný status neměla mít Eris. A pokud by planetou byla i Eris, otevřela by se cesta celé řadě dalších podobných těles.
Právě podmínka týkající se oběžné dráhy, která Pluto vyřadila, podle některých vědců přináší více škody než užitku. Podle planetárního vědce Philipa Metzgera schopnost tělesa ovládat své okolí totiž závisí na tom, kde se nachází. Pokud by se například Země ocitla na místě, kde dnes obíhá Pluto, podle této definice by ani ona svou oběžnou dráhu nedokázala dostatečně ovládat. "Definici planety, kterou stvořili, nelze ve vědě vůbec použít,“ řekl deníku Metzger.
Zastánci Pluta proto prosazují jiný přístup. O planetárním statusu by podle nich měly rozhodovat především vlastnosti samotného tělesa. A jak v roce 2015 ukázala americká sonda New Horizons, která kolem Pluta proletěla, na trpasličí planetě se nachází překvapivě rozmanitý svět. Snímky zachytily hory, rozsáhlé oblasti vodního ledu a známky geologické aktivity.
"Pluto představuje outsidera, kterému spousta lidí fandí," řekl listu Kevin Schindler, historik Lowellovy observatoře v americkém státu Arizona, kde bylo Pluto v roce 1930 objeveno. A právě v americkém prostředí má spor o jeho status zvláštní sílu a jeho vyřazení někteří Američané vnímají téměř jako osobní křivdu.
Pluto navíc nebylo nikdy úplně obyčejnou planetou. Když bylo v roce 1930 objeveno, astronomové se domnívali, že jde o dlouho hledanou planetu X, jejíž existence měla vysvětlit údajné nepravidelnosti v drahách Uranu a Neptunu. Později se vyšlo najevo, že Pluto je na takový úkol příliš malé. Teprve v roce 1992 se navíc ukázalo, že původní výpočty vycházely z nadhodnocené hmotnosti Neptunu a že tajemná planeta X neexistuje.
Pro jeho příznivce je ale právě historie Pluta součástí jeho kouzla. Z kdysi vytoužené deváté planety se stal vyhnanec Sluneční soustavy. Zastánci Pluta dnes tvrdí, že jeho vyřazení ukázalo spíš limity lidské snahy uspořádat vesmír do jednoduchých kategorií. Odpůrci naopak připomínají, že právě jasná definice je nutná, pokud má být pojem planeta vědecky užitečný.
