Na okupovaném Krymu vyhlásily Moskvou dosazené úřady nouzový režim. Důvodem je pokračující krize v zásobování, nedostatek pohonných hmot a opakované výpadky elektrické energie, které poloostrov trápí v důsledku intenzivnějších ukrajinských útoků na tamní kritickou infrastrukturu. Šéf okupační správy Sergej Aksjonov tvrdí, že opatření má pomoci stabilizovat ekonomickou situaci a zajistit potřeby obyvatel.
Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.
"Toto rozhodnutí bylo učiněno především za účelem urovnání otázek ekonomického charakteru," uvedl na platformě Telegram Aksjonov. "Umožňuje maximálně operativně řešit otázky související se stabilním fungováním všech sfér, na kterých závisí zajištění životních potřeb obyvatelstva," dodal. Na webových stránkách správy Krymu se píše, že Aksjonov nouzový režim vyhlásil kvůli zhoršení situace v regionu.
Podle agentury AP se ukrajinské ozbrojené síly v poslední době snaží strategicky důležitý poloostrov izolovat. Na Krym stále intenzivněji útočí ukrajinské drony. Jejich cílem je ropná infrastruktura nebo mosty spojující poloostrov s pevninou. Cílem útoků je zabránit ruské armádě v tom, aby Krym využívala jako základnu k útokům proti Ukrajině.
Na poloostrově v poslední době panuje nedostatek pohonných hmot a úřady nedávno zakázaly jejich prodej civilistům. Obyvatelé se musejí vypořádat i s odstávkami elektrického proudu. Vlaky z Ruska po Krymu nejezdí, končí v Kerči, napsala dnes BBC. Kerč je přístavní město na východě poloostrova, s Ruskem ho spojuje Krymský most. Úřady nedávno také mimo jiné oznámily rušení letních dětských táborů.
Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy také povstání separatistů na Donbasu na východě Ukrajiny. V únoru 2022 zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi do sousední země. Ukrajina se ruské armádě brání, přičemž součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.
