Hranice mezi státními hackery a kriminálními skupinami se stírají, doba mezi objevením zranitelnosti a jejím zneužitím se zkracuje a firmy chybují při nekritickém zavádění AI. Expert Fred Streefland popisuje, jak vypadá nová generace kybernetických hrozeb a proč Evropa musí zrychlit svou obranu.
Kybernetické útoky jsou s využitím umělé inteligence (AI) stále rychlejší a sofistikovanější. Zároveň ale roste riziko i na straně firem a institucí, které AI zavádějí bez dostatečného důrazu na bezpečnost. V rozhovoru to řekl bývalý specialista vojenské rozvědky nizozemského letectva Fred Streefland, který se dnes věnuje ve společnosti Check Point Software Technologies moderním kybernetickým hrozbám a ochraně firem před novou generací útoků.
Kybernetické operace podle něj hrají v moderních konfliktech stále významnější roli, samy o sobě však válku nerozhodnou. Poukázal na zkušenosti z války na Ukrajině, kde kyberútoky doprovázely konvenční vojenské operace. "Kyberprostor hraje větší roli než kdy dříve, ale nikdy nebude rozhodující," řekl.
Evropské státy podle Streeflanda svou odolnost zvyšují prostřednictvím cvičení, ochrany infrastruktury i nové legislativy. Přesto upozornil, že žádná země nemůže být na vážný incident plně připravena. Geopolitické prostředí se podle něj rychle mění a bezpečnostní plánování musí držet krok nejen s vývojem mezinárodní situace, ale i nových technologií.
Za nejzranitelnější části kritické infrastruktury v Evropě označil energetiku a infrastrukturu zajišťující fungování internetu, zejména datová centra. Výpadek elektřiny nebo internetu by měl podle Streeflanda okamžité a rozsáhlé dopady na fungování společnosti.
Kritická infrastruktura je podle něj častým cílem útoků mimo jiné proto, že její zabezpečení zaostává za tradičním IT sektorem. Na rozdíl od bank, které budují ochranu desítky let, se například energetické firmy věnují kyberbezpečnosti průmyslových systémů kratší dobu.
Nejvýraznějším trendem posledních měsíců je podle Streeflanda využívání AI. Umělá inteligence útočníkům umožňuje rychleji vyhledávat zranitelnosti, vytvářet škodlivý software, připravovat phishingové kampaně nebo deepfake obsah. Doba mezi objevením bezpečnostní chyby a jejím zneužitím se podle něj výrazně zkrátila. "Útoky dnes jsou rychlejší a sofistikovanější," dodal.
Firmy a instituce by podle něj měly vedle zavádění nových technologií nadále dodržovat základní bezpečnostní principy, jako je segmentace sítí, vícefaktorové ověřování či průběžné monitorování systémů.
Za jednu z největších chyb považuje nekritické zavádění AI bez zohlednění bezpečnostních rizik. Podle Streeflanda mnoho organizací zavádí chatboty a autonomní AI nástroje kvůli vyšší efektivitě, aniž by dostatečně řešily nová bezpečnostní rizika.
Za největší kybernetickou hrozbu pro Evropu nepovažuje ani Rusko, ani Čínu samostatně. Upozornil, že rizika přicházejí z více směrů včetně vlastních chyb organizací a zaměstnanců.
Nicméně Rusko podle Streeflanda dlouhodobě investuje do kybernetických schopností a disponuje silnou pozicí v této oblasti. V posledních letech se navíc podle něj více propojují aktivity kriminálních hackerských skupin a státu. "Vidíte větší propojení mezi ruskými kybernetickými skupinami, kriminálními skupinami a ruskými státními hackery," uvedl.
Při srovnání Ruska a Číny uvedl, že ruské skupiny byly tradičně více motivované finančním ziskem, zatímco čínské se soustředily především na špionáž. Rusové jsou podle něj ve svých aktivitách zpravidla viditelnější, zatímco čínští aktéři postupují opatrněji. Hranice mezi jednotlivými typy hrozeb se ale podle něj postupně stírají.
