Levnější než nemocnice? Výzkum ukázal, že státu se může vyplatit dát člověku bez domova 100.000 korun

Domácí
21. 9. 2026 16:09
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek

Lidé bez střechy nad hlavou stojí veřejné služby v průměru 200.000 korun ročně. Výzkumníci zjistili, že kombinace finanční podpory a sociální práce může část nákladů přesunout z drahé nemocniční péče k levnější pomoci v terénu.

Tři měsíce života člověka na ulici představují v průměru téměř 50.000 korun veřejných peněz, které jdou na jednoho bezdomovce. Vyplývá to z dat výzkumného týmu New Leaf Česko a Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), které dnes jejich zástupci představili novinářům. Podle jejich sociálního experimentu mezi 40 bezdomovci by se státu vyplatilo dát člověku bez domova 100.000 Kč v případě, že by tato podpora byla spojena s prací sociálního pracovníka, který není zatížen byrokracií a má prostor vytvořit si s někým lidský vztah.

Z dat podle autorů výzkumu vyplývá, že stát za určitých okolností může na veřejných službách ušetřit, pokud dá člověku bez domova 100.000 Kč. "Nejde ale o to dát lidem peníze a očekávat, že tím problém zmizí. Peníze samy o sobě situaci nevyřeší. Dají však člověku šanci ji změnit, pokud je propojíme se sociální prací a nenecháme ho v tom samotného," uvedla vedoucí výzkumného týmu New Leaf Česko a Katedry sociální práce FF UK Melanie Zajacová.

Nejdražší složkou péče o lidi na ulici nejsou podle výzkumníků sociální pracovníci, azylové domy ani policie, ale hospitalizace v nemocnicích. Lůžkovou péči během sledovaných tří měsíců využilo 17 procent účastníků, ale vytvořili tím 43 procent veřejných nákladů na ně. U hospitalizovaných lidí činil průměrný výdaj za tři měsíce 124.184 Kč na osobu. Výdaje jsou u lidí bez domova extrémně koncentrované, takže první desítka lidí, kteří nejvíce čerpají pomoc, vytváří přes 50 procent všech veřejných nákladů na bezdomovce a 82 procent zdravotních nákladů z rozpočtu pro bezdomovce.

Cílená podpora této nejrizikovější skupině podle dat přináší největší systémové úspory. Intenzivní sociální práce veřejné náklady nezvyšuje, naopak u skupiny s výlučným sociálním pracovníkem byly veřejné náklady v průměru o 4878 Kč nižší než u celé kontrolní skupiny. U skupiny, která dostala peníze a sociální práci, klesly zdravotní náklady o 5231 Kč na člověka, zatímco čerpání levnější sociální podpory vzrostlo o 3186 Kč.

"Vidíme tak jasný přesun čerpání veřejných služeb od drahé lůžkové péče v nemocnicích k včasné a levnější sociální podpoře," dodala Zajacová.

Celkové náklady spojené s bezdomovectvím a bytovou nouzí podle dat z koncepce sociálního bydlení ČR ministerstva práce dosahují 8,2 miliardy Kč ročně. Zahrnují zdravotnictví, záchranky, sociální služby, policii i vězeňství. Jeden člověk bez domova za rok reálně spotřebuje veřejné služby za 200.000 Kč, vyplývá z výzkumu New Leaf Česko.

Podle oficiálních dat ministerstva práce za rok 2025 žije v ČR 11.641 lidí bez střechy nad hlavou. Přímá spotřeba veřejných nákladů na ně činí 2,33 miliardy Kč. Zbývajících 5,87 miliardy korun ročně podle Zajacové jde na systém a aparát na to, aby tito lidé přímou pomoc dostali.

Autor: ČTK, Jan KrumpholcFoto: Depositphotos

Další čtení

Zleva: 1. místostarosta David Bodeček, Terezie Radoměřská, starostka Prahy 1

Bodeček, další pražský politik má problém s byty. Padlo trestní oznámení

Domácí
21. 9. 2026
ilustrační obrázek

Stavbu D3 předchází rozsáhlý pyrotechnický průzkum. U Václavic už našli 60 kusů munice

Domácí
21. 9. 2026
ilustrační obrázek

Matka obžalovaná z týrání čtyř dětí se před soudem nechala hospitalizovat. Hrozí jí 12 let

Domácí
21. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ