Kvalitnější výuka, moderní obsah a spokojenější žáci i pedagogové – to jsou pro českou veřejnost hlavní priority ve vzdělávání. Politické debaty o rušení devátého ročníku či krácení letních prázdnin naopak narážejí na výrazný odpor, ukázal srpnový průzkum STEM/MARK.
Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že by se vláda měla věnovat kvalitě výuky a tomu, co se děti ve školách skutečně naučí. Dvě pětiny vidí jako důležitou také modernizaci obsahu výuky, řešení nedostatku učitelů a psychickou pohodu dětí. Naopak zrušení devátých tříd základních škol není prioritní, jen šest procent Čechů chce, aby se vláda návrhu věnovala. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ze srpna 2026, do kterého se zapojilo 505 respondentů.
Výsledky výzkumu ukazují, že téměř dvě třetiny dospělé populace zrušení devátého ročníku základní školy nepodporují. Návrhu se zastává 22 procent dotázaných, dalších 13 procent zaujímá neutrální postoj. Postoje se neliší ani mezi rodiči dětí jednotlivých stupňů vzdělání. Dvě třetiny respondentů se obávají, že by se děti musely o své další vzdělávací dráze rozhodovat o rok dříve, 35 procent pak upozorňuje na praktickou náročnost celé změny.
Dospělá populace se odmítavě staví i k případnému krácení letních prázdnin. Změnu současného systému podporuje pouze 18 procent respondentů, zatímco šest z deseti oslovených je proti. Dalších 15 procent zaujímá neutrální postoj. Ačkoliv u dvou pětin dotázaných rezonuje problém rodičů se zajištěním péče o děti během léta, převažují argumenty proti zkrácení. Podle necelé poloviny respondentů jsou školní budovy nevhodné pro výuku během letních veder, téměř čtyřicet procent nevidí důvod ke změně současného stavu. Třetina pak zmiňuje možnost využívat dlouhé prázdniny pro tábory, pobyty a další aktivity.
Otázky zrušení devátých tříd a zkrácení prázdnin považuje za zásadní pouze deset procent dotázaných, naopak za okrajové téma je považuje 58 procent respondentů. "Zrušení 9. ročníku ani zkrácení letních prázdnin nejsou témata, která by byla pro respondenty prioritní. Mnohem více je trápí kvalita výuky a její modernizace tak, aby odpovídala současným potřebám a připravovala děti na budoucnost," doplňuje analytička STEM/MARK Jitka Haiderová Soukupová.
Veřejnost nevnímá kvalitu školství pouze skrze znalosti, ale významnou roli přisuzuje také personálním podmínkám a prostředí, ve kterém se děti vzdělávají, uvedla agentura. Čtvrtina oslovených si myslí, že by vláda měla řešit financování školství, pětina pak upozorňuje na nerovnosti mezi školami a rozdíly ve vzdělávacích šancích dětí.
O zrušení devátých tříd uvažuje část vládní koalice. Návrh v polovině července otevřel předseda SPD Tomio Okamura s příslibem uspoření 50 miliard ročně do státního rozpočtu. Také premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že by stačilo, kdyby měla ZŠ osm tříd. Zrušení navrhuje také opoziční ODS, ovšem s rozšířením povinné školní docházky o dva roky na střední škole. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) návrhy na zrušení devátých tříd odmítl.
