Míra inflace v USA v květnu vystoupila na tříleté maximum 4,2 procenta

Ekonomika
10. 6. 2026 23:28

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu zrychlil na 4,2 procenta z tempa 3,8 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Vyplývá to z dnešní zprávy statistiků amerického ministerstva práce. Inflaci tlačí vzhůru výrazný růst cen energií, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.

Ceny energetických produktů a služeb se v USA v květnu meziročně zvýšily o 23,5 procenta, ceny samotného benzinu vzrostly o 40,5 procenta. Pohonné hmoty po celém světě v poslední době výrazně zdražily, protože konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy.

Růst inflace představuje politické riziko pro amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho Republikánskou stranu, která se bude v listopadových volbách snažit udržet většinu v Kongresu. K Trumpově vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 velkou měrou přispěl jeho slib, že sníží inflaci. Nyní jsou ale mnozí lidé nespokojení s jeho ekonomickou politikou a viní prezidenta z vysokých cen u čerpacích stanic.

"Američané v důsledku inflace čelí finančním tlakům," uvedla ekonomka Heather Longová ze společnosti Navy Federal Credit Union. "Řadu Američanů frustruje, že ceny mnoha základních položek rostou," dodala. Poukázala v této souvislosti zejména na zdražování benzinu, potravin, elektřiny a zdravotní péče. "Konec války v Íránu sice pomůže inflaci zmírnit, u růstu cen potravin nás však pravděpodobně to nejhorší teprve čeká," varovala.

Vzestup inflace v posledních měsících navíc podkopal naděje na to, že americká centrální banka (Fed) v letošním roce podpoří hospodářský růst snížením úrokových sazeb. V současnosti se naopak spekuluje, že Fed by mohl přikročit ke zvýšení úroků.

Centrální banka bude o nastavení úroků rozhodovat příští týden. Předpokládá se, že opět ponechá základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Naposledy úroky změnila loni v prosinci, kdy je snížila o čtvrt procentního bodu.

Novým šéfem Fedu se minulý měsíc stal Kevin Warsh, kterého do funkce navrhl prezident Trump. Warsh v čele Fedu nahradil Jeroma Powella, kterého Trump opakovaně kritizoval kvůli neochotě snižovat úrokové sazby.

Autor: ČTKFoto: Depositphotos

Další čtení

Lidé dnes mohou začít objednávat druhou emisi státních Dluhopisů Republiky

Ekonomika
24. 8. 2026

Apple po soudním rozhodnutí loni v Irsku zaplatil na daních 17 miliard USD

Ekonomika
21. 8. 2026

Schodek rozpočtu příští rok vzroste, ale bude pod 400 miliard Kč, řekla Schillerová

Ekonomika
20. 8. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ