Tam, kde mohlo stát odstavné parkoviště pro kamiony, dnes žijí pratury, exmoorští pony a hnízdí desítky druhů vzácných ptáků. Janovský mokřad u dálnice D5 nedaleko Nýřan slaví pět let a ročně přitahuje tisíce turistů, kteří ho přirovnávají k zoo ve volné přírodě. Sedmdesát hektarů mokřin zachránil Plzeňský kraj, který území vykoupil a postupně zpřístupňuje návštěvníkům.
Zoo ve volné přírodě u dálnice D5
Pět let existující velká přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan za Plzní láká turisty na desítky tažných ptáků, pratury a exmoorské pony, což je divoké plemeno koně domácího. Návštěvníci, jichž už jsou ročně tisíce, ji označují jako zoo ve volné přírodě. Zvířata včetně tisíců tažných ptáků mohou sledovat ze tří rozhleden, ale vidí je i projíždějící řidiči. Řekl to správce mokřadu a ornitolog David Melichar.
Sedmdesátihektarové zvláště chráněné území scelil a zachránil Plzeňský kraj, který koupil pozemky a částečně je zpřístupnil veřejnosti v létě 2021. Zabránil tak tomu, aby se mokřiny a divočina, kde žijí desítky vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a byla tam intenzivní zemědělská činnost nebo odpočívka pro kamiony. Ve spolupráci s firemními donátory zajišťuje ochranu i přirozený rozvoj mokřadního ekosystému a buduje tam stezky, pozorovatelny a zemní valy s průhledy.
Tři koně, osm praturů a stále více návštěvníků
"Máme tu tři koně a osm praturů. Chodí stále více lidí, zejména od jara, kdy se udělá hezky, a o víkendech. Nejvíce navštěvovaná je lokalita z přístupové strany od Nýřan po stezce podél dálnice k rozhledně. Nejhezčí procházka je z druhé strany od firmy Dioss, kterou zatím lidé moc nevyužívají," řekl Melichar. A jsou tam další přístupy.
"Lokalita je unikátní. Tak velkou plochu se podařilo uhájit jenom díky tomu, že ji kraj vlastně koupil. Mohlo to být odstavné parkoviště pro kamiony, ale stala se z toho rezervace," uvedl Melichar.
Významná tahová zastávka pro desítky druhů ptáků
V Janovském mokřadu, kde je hodně tůní a tři větší vodní plochy, jsou k vidění velké počty ptáků desítek druhů, hlavně na jaře a na podzim, protože jde o významnou tahovou lokalitu. "Pestrostí druhů, jak v hnízdní době, tak hlavně na tahu, je to nejen v rámci regionu významná lokalita. Třeba pro menší kachny, které potřebují čistší vodu, ale i pro vodní ptáky," řekl Melichar. Na rybnících v okolí, kde se intenzivně chovají ryby, takové počty nejsou, protože se tam tito ptáci nenakrmí. V krajině už taková místa, kde by se mohli zastavit, odpočinout si a nakrmit se před další cestou, nejsou, uvedl.
Rezervace už nepočítá s dalšími velkými zvířaty. "S úživností lokality jsme na hranici. Na jaře jsme museli trochu přikrmovat, protože už je tam docela hodně kusů," uvedl Melichar. Je tam plemenný býk z Nizozemska, čtyři krávy praturů a od loňska tři mladí. "My už tu několik let pratury množíme. Za pár dnů čekáme další přírůstek," řekl.
Nové tůně a protihlukový val z vytěženého sedimentu
Pode ornitologa a šéfa managementu Jiřího Vlčka se správci domluvili s Lesy ČR, jimž tam patří pozemek, že na místech s horší vegetací vybudují na podzim další tůně. A sediment využijí na zvýšení protihlukového valu podél dálnice.
"Tím, že jsme tam vytvořili velkou lagunu a jednu menší, tak se určitě zvedl počet ptáků, kteří tam přistanou během migrace a loví tam potravu. Početnost se zvedla a druhově se to určitě zpestřilo. Ptáci tam přistanou, nakrmí se a ten další den třeba letí dál. Někteří tam zůstanou déle a jiní tam třeba i zahnízdí, což se týká menších druhů," řekl.
Podle vedoucího krajského oddělení ochrany přírody Jana Kroupara je tam také vypouštěcí voliéra a budky pro kriticky ohrožené sýčky obecné, dále se v rezervaci zvýšila pestrost hmyzu. Cíleným managementem, hlavně díky kopytníkům, se tam redukuje nežádoucí porost invazní třtiny křovištní, která potlačuje rozvoj luční bylinné vegetace.
