Mrazy, které Česko zasáhly v noci na dnešek, způsobily ovocnářům podle předběžného odhadu škody za stovky milionů korun. Nejvíce mrazy postihly Čechy, zejména střední a severní. Škody mrazy nadělaly na všech ovocných druzích. Přesnější vyčíslení škod budou moci ovocnáři udělat za několik týdnů po dokončení kvetení a opylení. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Škody by podle něj neměly dosáhnout úrovně roku 2024, kdy dubnové mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun.
Předpověď meteorologů o velmi mrazivé noci na dnešek se naplnila. "V sadech jsme zaznamenali v noci a nad ránem teploty zhruba od minus dvou do minus šesti stupňů Celsia s dobou trvání od tří do sedmi hodin. Na mnoha místech šlo o celonoční mrazy. Působení mrazu zesilovalo současné sucho," uvedl Ludvík. Připomněl, že sady mrazy částečně poškodily již v první dekádě dubna a na začátku třetí dekády.
Ovocnáře podle Ludvíka čeká složitý ekonomický rok. "Budou muset zvážit další kroky a náklady, které je v průběhu vegetace čekají," uvedl. Vedle ztrát na produkci ovocnáři podle něj očekávají i kvalitativní škody, zejména na jablkách.
Sadaři podle Ludvíka na ochranu sadů před mrazy nasadili všechny síly, v sadech pálili svíce či používali zakuřování nebo protimrazové zamlžování. "Nebylo na co čekat, byla to možná poslední zásadní mrazivá noc, která mohla ovlivnit ekonomiku podniku. Nicméně není v možnostech žádného pěstitele ochránit celou produkci," uvedl Ludvík. Mrazy nicméně mohou hrozit až do poloviny května.
Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. "Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé," uvedl Ludvík.
Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle Ludvíka měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. "Mrazová vlna minulých dní významně poškodila sady v Polsku a přesouvá se na Slovensko, Maďarsko a na Balkán. Budeme chtít, aby se u nás postupovalo stejně jako u jiných postižených zemí. Předpokládám, že EU to bude v rámci společné zemědělské politiky řešit. Nejprve ale musíme vše vyhodnotit a zjistit výši ztrát," uvedl Ludvík.
Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. Nejvíce obdrželi pěstitelé jabloní, kteří měli škody největší. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. V kritickém roce 2024 se úroda ovoce v Česku propadla na 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146.243 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.
