Příroda v černobylské zóně se změnila kvůli odchodu lidí, nikoli kvůli radiaci, říká radiobioložka Olena Parenjuková. Vědkyně, jejíž laboratoř byla během ruské okupace zničena, se nyní věnuje odminování a jaderné bezpečnosti ve válečných podmínkách. V rozhovoru varuje, že Záporožská elektrárna pod ruskou kontrolou představuje vážné riziko nejen pro Ukrajinu.
Z laboratoře na minová pole
Dříve studovala radiaci v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny, od začátku války se nicméně její výzkum změnil. Nyní se soustředí na odminování a analyzuje radiační rizika a zkušenosti z okupace Černobylu a Záporožské elektrárny na Ukrajině. Radiobioložka Olena Parenjuková v rozhovoru řekla, že mezi největšími mýty o současném Černobylu jsou mutace ekosystému v důsledku radiace, stejně jako tvrzení, že radiaci vynalezl člověk. Dodává, že radiace jako taková existovala ještě dávno před lidmi. V neděli uběhne 40 let od havárie v Černobylské jaderné elektrárně, která se řadí mezi nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky.
Podle Parenjukové se přírodní prostředí v uzavřené zóně v posledních desetiletích výrazně proměnilo především kvůli omezení lidské činnosti. "Ekosystémy se změnily hlavně proto, že z oblasti odešli lidé, nikoli kvůli radiaci," uvedla. Mutace organismů se podle ní vyskytují, nejsou však na první pohled patrné a bez specializovaného výzkumu je nelze rozeznat.
Černobyl jako přírodní laboratoř
Uzavřená zóna dnes podle vědkyně slouží jako unikátní přírodní laboratoř. Vědci zde zkoumají například šíření radionuklidů v prostředí nebo změny ekosystémů po ukončení intenzivního hospodaření. Výzkum se zaměřuje i na půdní mikroorganismy.
Radiobioložka upozornila na časté nepochopení samotné podstaty radiace. "Radiace existovala dávno před lidmi a bude existovat i po nás. Je to přírodní jev, záleží na tom, jak ji lidé využívají," řekla. Problémem podle ní nejsou samotné jaderné technologie, ale lidská rozhodnutí, například nedodržování bezpečnostních pravidel.
Válka odhalila zranitelnost jaderných zařízení
V posledních letech se podle ní do popředí dostávají nová rizika spojená s válkou na Ukrajině. Jaderná zařízení se ukázala jako zranitelná vůči vojenským útokům, přestože byla dlouhodobě považována za objekty chráněné mezinárodním právem. "Pokud někdo tato pravidla nerespektuje, žádná ochrana neexistuje," uvedla Parenjuková.
Za závažný problém označila Parenjuková situaci v Záporožské jaderné elektrárně, která je pod ruskou kontrolou. Zaměstnanci podle ní pracují pod velkým tlakem a někdy čelí vydírání či ohrožení svých rodin. "Lidé jsou součástí provozu elektrárny. Pokud nejsou v dobrém psychickém stavu, zvyšuje to riziko," řekla.
Drony, klima i nedostatek vody
Další hrozby podle Parenjukové představují vojenské útoky na energetickou infrastrukturu nebo dopady klimatických změn, například nedostatek vody pro chlazení elektráren. Připomněla také, že loni byl poškozen ochranný kryt černobylského reaktoru ruským dronem.
Válka zásadně ovlivnila i samotný výzkum, který Parenjuková prováděla. "Moje laboratoř byla okupována a vybavení zničeno," uvedla. Kvůli bezpečnostní situaci podle ní nyní není možné v oblasti pokračovat v běžném výzkumu.
Evropa by se měla připravit
Evropské státy by se podle vědkyně měly připravit na možnost vojenských hrozeb vůči jaderným zařízením a posílit jejich ochranu. "Zkušenosti z Ukrajiny by měly být varováním i pro další země do budoucna," dodala.
Jaderný reaktor v Černobylu explodoval v dubnu 1986, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu. Tisíce obyvatel z okolí elektrárny musely být evakuovány a prakticky nad celou Evropu se rozšířil oblak radiace. Sovětské úřady nasadily obrovské množství personálu a vybavení, aby se pokusily zvládnout následky havárie. Poslední funkční reaktor elektrárny byl odstaven v roce 2000.
Rusko podle Kyjeva při útocích na Ukrajinu opakovaně vysílá drony a rakety v blízkosti Černobylské jaderné elektrárny, čímž zvyšuje riziko vážné nehody. Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko tento týden uvedl, že tyto přelety nad jadernými zařízeními nemají vojenské opodstatnění a slouží spíše k zastrašování.
