Městský soud v Praze se potřetí zabývá kauzou dotace pro farmu Čapí hnízdo. Žalobce pro Janu Nagyovou opět navrhuje podmíněný trest a pokutu 500 tisíc korun. Obhájce její odsouzení označil za protiústavní. Andrej Babiš, druhý obžalovaný, u soudu nestanul – Sněmovna ho letos v březnu nevydala ke stíhání a řízení je v jeho případě přerušeno.
Žalobce trvá na podmínce a půlmilionové pokutě
Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhnul europoslankyni Janě Nagyové v kauze kolem dotace pro Čapí hnízdo znovu tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest 500.000 korun. Dopustila se podle něj dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Obhájce ženy naopak navrhl zproštění obžaloby, Nagyová zopakovala, že se řídila tehdy platnými předpisy. Případem se dnes potřetí začal zabývat Městský soud v Praze.
V kauze je obžalovaný i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, Sněmovna ho ale počátkem letošního března nevydala ke stíhání, a trestní řízení je tak v jeho případě přerušené. Soudce Jan Šott dnes uvedl, že vinou Babiše se v současném řízení zabývat nemůže.
Vrchní soud zavázal nižší soud k odsouzení
Městský soud obžalované v minulosti dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí, které padlo před tím, než Babiš znovu získal poslaneckou imunitu, navíc odvolací soud zavázal městský soud k tomu, aby Babiše a Nagyovou uznal vinnými. "Jsme vázáni závěry odvolacího soudu," řekl dnes Šott.
Obhájce Nagyové Josef Bartončík dnes v závěrečné řeči uvedl, že rozhodnutí vrchního soudu zavazující nižší soud k vydání odsuzujícího rozsudku je nezákonné, protiústavní a porušuje platný trestní řád. Jde podle něj o porušení ústavních pravidel, které nemá v historii České republiky obdoby. Nagyová podle něj nic nezatajila, dotační úřad měl podle právníka při rozhodování o dotaci k dispozici všechny informace. Ani podle ženina druhého obhájce se Nagyová trestných činů nedopustila.
Nagyová odmítá vinu a poukazuje na délku řízení
Nagyová v závěrečné řeči upozornila na délku trestního řízení, vrchní soud podle ní také nerozhodoval nestranně. Pozastavila se nad tím, že by podle rozhodnutí odvolacího soudu měla plánovat dotační podvod a riskovat, aniž by měla mít z takového jednání jakýkoli prospěch. Odmítla, že by uvedla v žádosti lživé informace. Společnost podle ní navíc podmínky podle tehdy platných předpisů splňovala.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu dlouhodobě odmítají.
Soudce zamítl nové důkazy i výslech svědků
Bartončík dnes předložil nové listinné důkazy a znalecké posudky. Navrhnul také opětovně vyslechnout svědky, kteří se mohou vyjádřit k vyčlenění společnosti Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, z Agrofertu. Vyslechnout chtěl jako svědka i Babiše. Vrchní soud totiž ve svém závazném rozhodnutí podle advokáta změnil popis skutku a svědci by se k němu tak měli vyjádřit.
Soudce ale jeho návrhy zamítl. Vysvětlil, že městský soud jako nižší soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí odvolacího soudu. Jako důkazy dnes provedl pouze tři listiny.
Babiše Sněmovna v minulosti vydala třikrát - v září 2017, v lednu 2018 a v březnu 2022. Po posledních volbách rozhodla, že premiéra ke stíhání nevydá. V trestním řízení tak nelze pokračovat po dobu trvání Babišova nynějšího poslaneckého mandátu. Pokud by Babiš získal mandát i v dalších sněmovních volbách, rozhodovala by o jeho případném vydání dolní komora v novém složení.
