Existuje někde ve vesmíru planeta podobná té naší? Odpověď má přinést evropská družice Plato, na jejímž vývoji se podílejí i české firmy a inženýři. Satelit se 26 kamerami odstartuje počátkem roku 2027 k druhému Lagrangeovu bodu, kde bude roky nepřetržitě pozorovat oblohu a hledat exoplanety metodou, na kterou pozemní teleskopy nestačí.
Česká stopa v evropské misi za hledáním „druhé Země“
Na přípravě evropské družice Plato, která má za cíl hledat planetu podobnou Zemi, se významně podílejí i čeští inženýři a firmy. Start mise je naplánován na první čtvrtletí 2027. Novinářům to v Evropském středisku pro výzkum a technologie vesmíru (ESTEC) řekl systémový inženýr se zaměřením na kvalitu Matěj Koubek. Středisko je největším zařízením Evropské kosmické agentury (ESA).
Mise družice Plato vychází ze stejných metod, které se osvědčily při objevování planet při misích družic Kepler a TESS. Konstrukce nové družice je ale v mnoha směrech inovativní. Místo jednoho velkého dalekohledu je na ní umístěno 26 optických kamer, které budou pracovat současně. "Zaměří se na dlouhodobé sledování vybraných oblastí oblohy s cílem odhalit Zemi podobné planety obíhající hvězdy podobné Slunci," popsal Koubek.
Výhoda oproti pozemním teleskopům
Satelit poletí do takzvaného druhého Lagrangeova bodu, přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude stabilně pozorovat stejnou část galaktické mapy, každý z vybraných úseků oblohy nepřetržitě dva roky. Oproti pozemnímu vyhledávání exoplanet, tedy planet mimo sluneční soustavu, pomocí teleskopu, má tento způsob podle Koubka značnou výhodu, neboť pozemní teleskopy ztrácejí možnost daný úsek oblohy sledovat nepřetržitě kvůli tomu, že Země se otáčí kolem své osy. Pozemní teleskopy jsou také závislé na počasí: mraky pozorování kazí. To u družice odpadá. Exoplanetu pak vědci mohou odhalit tak, že se na chvíli sníží jas hvězdy, kolem které planeta obíhá.
"Ve chvíli, kdy planeta proletí mezi námi a její hvězdou, tak se sníží jas, který naše kamery zaznamenají. A to je pro nás indikace, že ta hvězda má právě exoplanetu. V tuto chvíli nemáme moc dat ohledně planet, které jsou podobné Zemi. Protože v tuto chvíli hledáme hlavně pomocí pozemních teleskopů. Proto nacházíme planety, které jsou buď hodně velké, anebo jsou hodně blízko své hvězdě. To znamená, že ji obíhají velice často," uvedl Koubek.
Čeští odborníci v srdci projektu
Na projektu pracuje jako systémový inženýr se zaměřením na kvalitu, tedy dohlíží na to, aby všechny zapojené firmy dodržovaly standardy kosmického průmyslu. Jeho kolega Adam Tvarůžka je zase zodpovědný za mechanismy umožňující rozložení solárních panelů a správnou funkci antény.
Na vývoji a výrobě satelitu se podílí i několik českých firem. Například brněnská SAB Aerospace podle Koubka navrhla, vyrobila a otestovala strukturu servisního modulu. Kompozitní panely dodala firma kunovická 5M. Společnost Huld se zase účastní testování satelitního softwaru.
Start mise Plato je podle Koubka plánován na první čtvrtletí 2027 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně pomocí rakety Ariane 6. Plánovaná minimální délka vědecké mise je podle Koubka 4,5 roku, s možností prodloužení na 6,5 roku. Palivo by ale mělo vystačit až na 8,5 roku provozu.
