Návštěvníci Muzea Kroměřížska mohou ode dneška nahlédnout do fantazijního světa scenáristy Miloše Macourka. Sté výročí narození kroměřížského rodáka tam připomíná interaktivní výstava. Lidem představuje Macourkovu mimořádně rozsáhlou tvorbu, zejména filmy a seriály vznikající od 60. do 90. let minulého století, sdělila pracovnice muzea a jedna z kurátorek výstavy Martina Malá. Výstava potrvá do 20. září.
Dnešní vernisáži předcházelo odpolední odhalení bronzové pamětní desky na domě v kroměřížské ulici Malý val, ve kterém se spisovatel, scenárista, básník, dramatik, dramaturg a režisér 2. prosince 1926 narodil. Výročí Macourkova narození letos v Kroměříži připomínají také koncerty, besedy a další akce.
Těžištěm výstavy v Muzeu Kroměřížska jsou Macourkova díla Arabela, Jezerní královna, Dívka na koštěti a Mach a Šebestová. Zastoupena je také tvorba pro dospělé zahrnující například filmy Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Což takhle dát si špenát nebo Šest medvědů s Cibulkou.
"Návštěvníci se ocitnou přímo uprostřed příběhu. Budou si moci prohlédnout na dvě desítky kostýmů a rekvizit z pohádek a filmů, mezi nimiž nechybí šaty princezny Arabely, kouzelný prsten, cestovní plášť či kostým Saxany a čtyřrukého ředitele čarodějnické školy. Řadu věcí si budou moci také vyzkoušet, například pohádkové kostýmy, královskou korunu, sezení na trůnu, prolézt kremrolí nebo vytvořit si čarovný lektvar," uvedla Malá spolu s další kurátorkou Lenkou Pěluchovou. Prostor dostává také Macourkova spolupráce s výtvarníkem Adolfem Bornem, z níž vzešly příběhy žáků 3.B Macha a Šebestové nebo opice Žofky. Součástí doprovodného programu jsou edukační programy pro školy a školky.
Přestože Macourek vyrůstal převážně v někdejším Místku, do rodné Kroměříže se vracel za příbuznými. Zásadní význam pro jeho fantazii měla kroměřížská Podzámecká zahrada, kam ho vodila babička. "Macourkův svět vyrůstal z dětské fascinace kouzelným a uměle vytvořeným prostředím. Právě Podzámecká zahrada se podle jeho vlastních vzpomínek stala jedním z klíčových inspiračních zdrojů jeho fantazie a pozdější tvorby," uvedly kurátorky.
Autorky expozice nechtěly vytvořit klasickou životopisnou výstavu. "Zaměřily jsme se především na atmosféru Macourkových filmů a seriálů, které byly pro několik generací diváků symbolem fantazie, hravosti a absurdního humoru," doplnily kurátorky.
