Téměř 2000 pacientů ročně přechází z akutních nemocničních lůžek do následné intenzivní péče, většinou po třítýdenní hospitalizaci. Kapacity ale nestačí. Česko má jen 563 lůžek následné intenzivní péče a kvůli stárnutí populace bude potřeba více než 30 000 nových míst v pobytových zařízeních. Chybějící kapacity už dnes vedou k takzvaným sociálním hospitalizacím, které zatěžují nemocnice i rozpočty.
Každý pátý pacient míří z akutního lůžka do následné péče
Pětina pacientů přechází z akutního lůžka v nemocnici do následné intenzivní péče, ročně jde o téměř 2000 nemocných. Nejčastěji se z akutních lůžek stěhují po třítýdenní hospitalizaci. V tiskové zprávě společnosti Penta Hospitals ke Kongresu následné péče to uvedl druhý místopředseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Tomáš Vymazal. Podle analýzy Institutu pro efektivní zdravotnictví bude potřeba následné a dlouhodobé péče se stárnutím populace narůstat.
V Česku bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 42.309 akutních lůžek standardní a 5727 lůžek intenzivní nemocniční péče. Ošetřovatelských lůžek, kde se řeší neakutní péče, bylo zhruba 12.000. Lůžek následné intenzivní péče bylo 563, před deseti lety jich byla méně než polovina.
Plicní nemoci, úrazy mozku i následky mozkových příhod
Nejčastěji na lůžka následné intenzivní péče podle Vymazala přicházejí nemocní s chronickou obstrukční plicní nemocí, úrazy mozku nebo s neurodegenerativními onemocněními, například poškozením nervové soustavy po dočasném nedostatku kyslíku vlivem cévní mozkové příhody. Často jsou zpočátku závislí na umělé plicní ventilaci.
"Následná intenzivní péče jako specializovaná forma zdravotní péče se tak stává klíčovou pro stabilizaci jejich zdravotního stavu v prostředí specializovaných zařízení tak, aby mohli být přeloženi na pracoviště nižšího typu anebo do domácího prostředí," sdělil Vymazal.
Moderní medicína zachraňuje víc životů, návrat je ale složitý
Následná intenzivní péče se zaměřuje na pacienty po zvládnutí akutního kritického stavu, jejichž zdravotní stav ale stále vyžaduje intenzivní a dlouhodobou podporu. Lidí v tomto stavu podle odborníků přibývá, protože díky moderní medicíně kritický stav častěji přežijí, ale návrat k běžnému životu je složitý a časově náročný.
"S rozvojem intenzivní medicíny a stárnutím populace roste počet pacientů, kteří přežijí akutní fázi onemocnění, ale zůstávají ve vážném stavu," uvedla generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.
Odborníci se sejdou v Praze na kongresu následné péče
Na třídenním kongresu od 22. dubna v Praze budou odborníci diskutovat široké spektrum témat od organizace následné intenzivní péče v České republice přes indikace pacientů, hodnocení a předpovídání neurologického výsledku u pacientů s poškozením mozku, umělou plicní ventilaci až po paliativní péči, právní otázky nebo psychické zdraví pacientů i zdravotníků.
Pokud by měla být zachována alespoň současná dostupnost následné a dlouhodobé péče bude potřeba kvůli stárnutí populace více než 30.000 nových lůžek v pobytových zařízeních. Podle studie IEZ nedostatek těchto kapacit vede už v současnosti k větší obsazenosti akutních lůžek.
"Nedostatek kapacit v dlouhodobé a následné péči se projevuje nejen horší kvalitou života obyvatel, ale také neefektivním využíváním zdrojů v akutní lůžkové péči, která často poskytuje nákladnou péči v případě takzvaně sociálních hospitalizací, kdy není možné pacienta propustit do domácí léčby nebo vhodnějšího zařízení pro následnou či dlouhodobou péči," uvedli autoři studie.
