Lymská borelióza není jedinou hrozbou, kterou klíšťata přenášejí. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci zjistili, že téměř čtvrtina klíšťat na Moravě nese nebezpečné patogeny – včetně bakterií oslabujících imunitu nebo vyvolávajících horečky s vyrážkou. Riziko se navíc výrazně liší lokalitu od lokality. Ochranu proti klíšťatům proto odborníci rozhodně nedoporučují podceňovat.
Přibližně každé páté klíště na Moravě přenáší některý z nebezpečných patogenů. Nejde jen o lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další infekce, které mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat, sdělili dnes zástupci fakulty.
Nakažených je téměř čtvrtina
Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného, které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka. "Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu," uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.
Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.
Riziko se liší místo od místa
Výzkum podle odborníků prokázal také výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou podle nich představovat odlišné riziko nákazy. "Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita," uvedl Adamík.
Vědci zkoumali také souvislost mezi výskytem patogenů a množstvím či druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. "Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo," doplnila spoluautorka studie Karolína Šimurdová.
Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.
