V Česku loni padl historický rekord v porodnosti, narodilo se nejméně dětí od roku 1785. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá úpravu sítě porodnic, kde chce zohlednit hlavně bezpečnost a počet porodů. Data zároveň ukazují velké regionální rozdíly v úspěšnosti kojení, která se má stát všude standardem.
Některé porodnice opouští podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) plně kojených 55 procent dětí, některé více než 90 procent, rozdíly jsou i regionální. Při změnách jejich sítě se bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) posuzovat hlavně počet porodů, protože má vliv na bezpečnost dětí a rodiček. Podpora kojení má být standardem všude, řekl dnes na tiskové konferenci ke Světovému týdnu kojení.
Loni se v zemi narodilo 77.600 dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování od roku 1785. Síť porodnic je nastavená na počty blížící se dvojnásobku. "Nechci říkat, jak bude síť porodnic do budoucna vypadat, ale změní se, to je prostě fakt. Nemůžeme nereagovat na to, že máme nejnižší porodnost v historii od Marie Terezie, kdy se začala porodnost v v českých zemích měřit," řekl Vojtěch. V tuto chvíli podle něj zasedá pracovní skupina, která by měla přijít s koncepcí sítě.
"Musíme se na to podívat z pohledu medicínského, z hlediska bezpečnosti pro matku i dítě," doplnil. Dnes podle něj existují porodnice s nízkým počtem porodů, což neodpovídá mezinárodním standardům. "Praxe toho personálu je tam zásadně nižší i z hlediska komplikací. Vidíme na datech, že tam je třeba vyšší počet císařských řezů, poranění rodičky a podobně, protože tam prostě není taková zkušenost," uvedl.
Podle odborníků je kojení nejlepším způsobem výživy novorozenců, chrání jejich zdraví i zdraví rodiček. "Při propuštění z porodnice kojí 90 procent žen, 77 procent plně. Data ale ukazují rozdíly mezi nemocnicemi a typy porodů," doplnil Vojtěch. V Libereckém či Plzeňském kraji jsou plně kojeny při propuštění z porodnice čtyři z pěti dětí, naopak v Ústeckém kraji dostává každé desáté umělou výživu.
Častěji jsou dokrmované předčasně narozené děti, z těch porozených do 36. týdně včetně je to téměř pětina. I pro ně ale podle vrchní sestry Renáty Neplechové z novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc existují možnosti podávat mateřské mléko, například mléčné banky nebo si rodička může mléko uschovat před porodem.
Banky jsou v Česku zatím čtyři, v Praze, Hradci Králové, Mostě a Českých Budějovicích. O jejím založení podle zástupce primáře po léčebnou péči stejného oddělení Vladimíra Mišutha uvažuje i FN Olomouc. "Dárkyněmi bývají maminky, které mají více mléka, než kolik potřebuje jejich vlastní dítě," vysvětlil.
Do budoucna budou muset banky splňovat přísnější pravidla, protože podmínky nakládání s lidskými tkáněmi a buňkami nově upravuje evropská legislativa. "Jsme připraveni je podpořit, určitě není zájem nikoho, aby banky s mateřským mlékem zanikaly," řekl ministr.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťány Malé (ANO) je namístě otevřít také debatu o regulaci reklamy na umělou výživu. "V době sociálních sítí je to ještě mnohem důležitější. Chránit rodiče před tlakem reklamy je povinností nás všech," uvedla. Zároveň je podle ní důležité, aby ženy dostávaly podporu, ať už se rozhodnou své dítě krmit jakkoliv.
Potřeba je podle ní zaměřit se také na osvětu, protože mezi porodnicemi a regiony jsou velké rozdíly. Ty vidí také v dostupnosti nové služby domácí návštěvy porodní asistentky, v některých regionech je podle ní méně dostupná.
Z veřejného zdravotního pojištění mají rodičky od ledna hrazeny tři takové návštěvy, za první čtvrtletí jich byly necelé 3000. Pokud by je využily všechny rodičky v plné míře, bylo by jich více než 50.000. Podle Vojtěcha je potřeba dát na vyhodnocení nové služby více času. "Pojišťovny mají na podzim předložit zprávu o síti, podle které pak budou řídit svou smluvní politiku," uvedl k malé dostupnosti služby v některých regionech.
