Nejvyšší soud upřesnil, kdo nese odpovědnost za živé provádění divadelních her. Pokud subjekt představení fakticky organizuje, musí mít souhlas nositelů autorských práv, jinak riskuje povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Verdikt padl ve sporu o inscenace Divadla Járy Cimrmana a má širší dopad na celý kulturní sektor.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Kdo fakticky organizuje živou kulturní produkci, musí mít souhlas nositelů autorských práv, jinak odpovídá za neoprávněné užití díla a je povinen vydat bezdůvodné obohacení. V rozhodnutí, které má širší význam pro divadelní provoz, Nejvyšší soud (NS) vyložil, koho lze považovat za provozovatele živého provedení díla podle autorského zákona. Rozhodnutí souvisí se sporem o produkci Divadla Járy Cimrmana a potvrzuje úspěch Filipa Smoljaka, jehož otec Ladislav je spoluautorem her. Verdikt je dostupný na úřední desce.
Filip Smoljak zažaloval Žižkovské divadlo J. Cimrmana, což je příspěvková organizace Prahy 3. Domáhal se vydání bezdůvodného obohacení kvůli tomu, že divadlo v letech 2019 a 2020 provozovalo hry, které Ladislav Smoljak napsal spolu se Zdeňkem Svěrákem, aniž mělo uzavřenou licenční smlouvu s dědicem autorských práv.
Rozhodnutí soudů nižších instancí
Městský soud v Praze Filipu Smoljakovi přiznal dohromady zhruba 130.000 korun plus úroky. Rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze.
Příspěvková organizace v dovolání k NS tvrdila, že je takzvanou stagionou, tedy že jen přenechává prostory ke zkouškám a představením, nemá vlastní soubor a cimrmanovskou produkci objednává od výkonných umělců prostřednictvím agentury Echo. Tvrzení, že divadlo "jen půjčuje sál", však podle NS neobstojí, pokud představení fakticky organizačně zajišťuje.
"Provozovatelem je ten, kdo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost organizačně zajišťuje představení – zejména sjednává výkonné umělce, a to i formou objednání vystoupení, prodává vstupenky, zajišťuje propagaci a nese hospodářské riziko, a nikoli pouze ten, kdo dílo umělecky provádí nebo jen pronajímá či jinak přenechává prostor k uskutečnění představení," uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
Dopady na kulturní sektor
Rozhodnutí má podle Tomíčkové širší význam pro kulturní provoz. Týká se obecně subjektů, které pořádají živá představení, tedy nejen kamenných divadel, ale také případně kulturních domů či festivalů. Nadále ale platí, že provozovatelem podle autorského zákona není ten, kdo skutečně jen pronajme místnost k živé produkci, ani samotný výkonný umělec.
Filip Smoljak kvůli otcovu odkazu vedl řadu soudních sporů s různými výsledky. S divadlem uzavřel v roce 2021 před Městským soudem v Praze smír.
