Německý kancléř Friedrich Merz dnes za nepřijatelné označil výzvy izraelského krajně pravicového ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira k zabíjení Palestinců. Informuje o tom veřejnoprávní televize ARD. Francouzská diplomacie zase podle agentury AFP mluví o nesnesitelných a nelidských slovech.
Ben Gvir v neděli prohlásil, že by se v Pásmu Gazy měly uskutečňovat cílené akce, při nichž by každou noc bylo zabito 30 až 40 Palestinců. Poznamenal také, že ve válkou zdevastovaném úzkém pobřežním pásmu, kde žijí přes dva miliony Palestinců, jsou lidé, kteří si žít nezaslouží. "Nejsou to ani lidé," prohlásil ministr v rozhovoru s bývalým izraelským rukojmím drženým v Pásmu Gazy Romem Braslavskim.
Merzův mluvčí Sebastian Hille vyjádření označil mimo jiné za urážející lidskou důstojnost a v rozporu s mezinárodním právem.
Podobně v rozhovoru s deníkem La Montagne hovořil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který také kritizoval dění na Západním břehu, kde izraelští osadníci pravidelně útočí na tamní palestinské obyvatele. Podle Barrota je dění na Západním břehu, který Izrael okupuje v rozporu s mezinárodním právem od roku 1967, hanebné a mělo by všechny pobuřovat. Připomněl, že na Ben Gvira Francie už dříve uvalila sankce.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zabil přes 73.000 Palestinců a dalších více než 173.000 zranil. Podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí bylo civilistů.
Příměří dohodnuté v říjnu 2025 mezi Izraelem a Hamásem zastavilo válku, kterou řada lidskoprávních organizací včetně komise OSN označují za genocidu. Izrael, který obvinění z genocidy odmítá, nadále opakovaně útočí na Gazu, kde tyto útoky od říjnové dohody zabily více než 1250 lidí.
