Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026 20:16
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Tým vědců pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pracuje na nové technologii hyperspektrální kamery, která pomůže i vývoji konstrukce tepelných štítů kosmických lodí, jež chrání loď i posádku před extrémními teplotami ve vesmíru. ČTK to dnes řekl Martin Ferus z Oddělení spektroskopie ÚFCH. Aktuálně se s ní pdle něho povedlo pořídit unikátní snímek meteoru.

Hyperspektrální kamery poskytují daleko detailnější informace o zobrazovaném objektu než klasické, protože rozkládají světlo do úzkých pásem, často i mimo viditelné spektrum. Satelitní sítě, které budou založené na kamerách, jež vyvíjí čeští vědci, by měly umožnit systematické sledování meteorů či návratových modulů do atmosféry, a to i v místech, která jsou mimo dosah pozemních astronomických sítí. Hyperspektrální kamery se dosud využívají zejména ke sledování povrchu Země, na odlišení stavu vegetace nebo mapování oceánů.

"Tato metoda může pomoct i charakterizaci plazmatu, které obklopuje vesmírné lodě při návratu z vesmíru," uvedl Ferus. To lze využít i ve vývoji zmíněných konstrukcí tepelných štítů kosmických lodí. Podle vědců je pořízení velmi kvalitního záznamu meteoru významným milníkem ve vývoji těchto kamer pro satelitní sítě, uvedl ústav v tiskové zprávě.

Vývoj kamer se aktuálně týká dvou kosmických misí v následujících dvou letech. Podle Richarda Sysaly z esc Aerospace je následně v plánu jejich produkce ve větším objemu. "Díky tomu bude mít Česko kompetence v oblasti zobrazovacích technologií schopných zjistit a analyzovat, co se děje v atmosféře i na povrchu Země, 24 hodin denně, 365 dní v roce," řekl.

Výzkum prostřednictvím hypespektrálních kamer poslouží podle Feruse také k mapování typologie těles ve Sluneční soustavě a přinese i informace z mezihvězdného prostoru. Podle jeho sdělení se totiž meteory do atmosféry Země dostávají i z oblastí mimo hranice naší Sluneční soustavy. "A my je budeme moct podrobit prvkové analýze a rozšířit si tak znalosti, které o Sluneční soustavě dosud máme," dodal.

Autor: ČTKFoto: ČTK, Šimánek Vít

Další čtení

ilustrační obrázek

Vědecká budoucnost Česka: 23 osobností převezme prémii Otto Wichterleho

Věda a technika
24. 6. 2026
Škoda Auto představila svůj dosud největší model. Velké elektrické SUV pod názvem Peaq pojme až sedm pasažérů a představuje elektrickou alternativu ke spalovacímu modelu Kodiaq. Vyrábět se začne v létě a k prvním zákazníkům v Česku by se měl dostat ještě před koncem roku. Při světové premiéře vozu to uvedli zástupci společnosti Škoda.

Škoda představila největší vůz své historie. Elektrický Peaq ujede přes 630 kilometrů (Fotogalerie)

Věda a technika
23. 6. 2026
Zkušební plavba repliky pravěkého člunu na přehradní nádrži Rozkoš

Cesta za neolitem: Expedice Monoxylon zahájila plavbu mezi řeckými ostrovy

Věda a technika
20. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ