Evropská unie dnes oficiálně uvádí do praxe migrační a azylový pakt, jehož cílem je přísnější ochrana vnějších hranic a vyváženější systém solidarity mezi státy. Ačkoliv má novinka přinést účinnější azylové procedury, řada zemí včetně Česka teprve finalizuje technické přípravy. Česká vláda pakt nadále kritizuje, pro rok 2026 však díky pomoci ukrajinským uprchlíkům získala výjimku z povinné solidarity.
Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
"Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropské řešení. Řešení, které bude účinné, spravedlivé a důsledné," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě to podle ní přináší nový pakt o migraci a azylu: bezpečnější ochranu vnějších hranic, solidaritu mezi členskými státy a efektivnější azylové i návratové procedury. Evropa zároveň dále posiluje vztahy s partnery po celém světě, aby společně řešili základní příčiny migrace. Ukazuje se přitom, že nový přístup již funguje. Za poslední dva roky poklesl o 55 procent počet nelegálních překročení hranice EU, uvedla unijní exekutiva.
Podle unijních zdrojů ČTK nicméně nejsou všechny členské státy zcela připravené na to, že pakt vstupuje v platnost už dnes a budou muset pracovat na vylepšeních svých systémů ještě další týdny a měsíce. Evropská komise je ale podle svého vyjádření v kontaktu se všemi zeměmi, aby jim pomohla při zavádění pravidel.
Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohly požádat o odečtení svých příspěvků. Česko si na rok 2026 požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.
Nová vláda premiéra Andreje Babiše hned na svém prvním zasedání loni v prosinci současný migrační pakt zcela odmítla. Český ministr vnitra Lubomír Metnar minulý týden v Lucemburku uvedl, že Česko i nadále odmítá princip solidarity, který je paktu zakotven. České informační systémy nicméně budou podle něj připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích.
