Záměr na zvýšení hladiny vodního díla narazil u Nejvyššího správního soudu. Ministerstvo zemědělství podle něj nemělo potvrdit vodoprávní povolení dříve, než budou pravomocné potřebné výjimky a souhlasy.
Ministerstvo zemědělství se musí znovu zabývat vodoprávním povolením, které by umožnilo zvýšit hladinu vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě až o 35 centimetrů. Při minulém rozhodování chybovalo, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Zamítl kasační stížnosti ministerstva a Povodí Moravy proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který loni vyhověl žalobě Dětí Země. Vodoprávní povolení nemůže obstát bez předchozích pravomocných souhlasů a výjimek z ochrany přírody, plyne z aktuálního rozhodnutí NSS, které je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
Povodí Moravy chtělo zvýšit zásobní hladinu střední a dolní nádrže Nové Mlýny až na 170,35 metru nad mořem a umožnit řízené kolísání. Zvýšil by se tak objem zadržené vody, což by pomohlo například zemědělským závlahám. Ekologičtí aktivisté ale dlouhodobě kritizují negativní vliv záměru na ptačí oblast a další živočichy na březích nádrží.
Jihomoravský krajský úřad změnu v roce 2023 povolil. V jiné linii úředního rozhodování krajský úřad už v roce 2022 také udělil souhlasy a výjimky potřebné kvůli zásahům do přírodní rezervace a biotopů chráněných druhů. Krajský soud v Brně ale rozhodnutí o výjimkách v roce 2024 zrušil a NSS jeho závěr tehdy potvrdil. Oba soudy konstatovaly, že podmínkou pro případné zvýšení hladiny střední nádrže vodního díla je konkrétní doložení veřejného zájmu, který převáží nad ochranou přírody. Obecný poukaz na sucho a klimatickou změnu nestačí.
Přesto ministerstvo zemědělství v lednu 2025 potvrdilo změnu vodoprávního povolení, pouze odložilo jeho vykonatelnost do doby, než nabudou právní moci nové výjimky a souhlasy podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Krajský soud takový postup označil za nezákonný. Zdůraznil, že výjimky a souhlasy musí nabýt právní moci ještě před vydáním vodoprávního povolení a nelze jejich absenci napravit pouhým odložením vykonatelnosti vodoprávního rozhodnutí.
Jakýkoli jiný výklad by byl v rozporu nejen s vodním zákonem, ale i se smyslem a účelem zákona o ochraně přírody a krajiny, zdůraznil nyní NSS. "Je totiž třeba, aby vodoprávní úřad příslušný záměr nakládání s vodami posuzoval, byť z hlediska veřejných zájmů chráněných vodoprávními předpisy, již s vědomím, že je tento záměr realizovatelný též z hlediska veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny," stojí v rozsudku.
Děti Země aktuální rozhodnutí přivítaly. Podle předsedy spolku Miroslava Patrika potvrzuje, že zákon o ochraně přírody a krajiny má přednost před vodním zákonem. "Povodí Moravy tak nejprve musí prokázat veřejný zájem na změně manipulace s hladinou na Vodním díle Nové Mlýny i jeho převahu nad zájmy ochrany přírody, což stále nedoložilo, a až pak může získat povolení pro tuto změnu," uvedl Patrik v tiskové zprávě.
Soustava tří vodních nádrží vznikla v 70. a 80. letech minulého století a jejím účelem bylo zachycení povodňových průtoků. Zároveň tehdejší plánovači chtěli akumulovat vodu pro intenzivní zemědělskou výrobu, kterou měl rozvádět rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů. Z tohoto plánu se uskutečnil jen zlomek. Aktuální plán péče udržuje vodní hladinu na kótě 170 metrů nad mořem. V poslední době někteří odborníci vyzývali spíše k vypuštění přinejmenším dolní nádrže, a to kvůli špatné kvalitě vody a značnému množství sinic.
