Odkládání operace vyhřezlé meziobratlové ploténky může výrazně snížit šanci na zlepšení zdravotního stavu. Nová studie brněnských neurochirurgů ukazuje, že pacienti s dlouhodobými potížemi mají po zákroku podstatně horší výsledky než ti, kteří operaci podstoupí včas. Klíčové je podle lékařů správně vyhodnotit, kdy konzervativní léčba selhává.
Délka potíží rozhoduje o výsledku
Odkládání operace vyhřezlé meziobratlové ploténky snižuje úspěšnost léčby. Pacienti, u kterých příznaky přetrvávaly delší dobu, mají po operaci nižší šanci na zlepšení stavu než ti, kteří zákrok podstoupili po kratší době trvání příznaků. Prokázala to studie Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, která zahrnovala 1222 pacientů. Ukázalo se, že by se s operací výhřezu nemělo vyčkávat, řekl Peter Solár, který jako hlavní autor publikoval výsledky v oborovém časopisu Neurosurgery.
Studie sledovala, jaký vliv má předoperační trvání potíží u pacientů na výsledný klinický stav po operaci. Pacienti podstoupili mikrodiskektomii, kdy lékaři používají při operaci mikroskop. "Po šesti měsících po operaci došlo u asi 70 procent pacientů ke zlepšení hybnosti končetiny. To byli pacienti, kteří měli trvání potíží jeden měsíc. Z pacientů s potížemi trvajícími více než dva roky byla pouze čtyři procenta těch, u kterých došlo ke zlepšení po šesti měsících po operaci. To je hodně vypovídající," řekl Solár.
Konzervativní léčba má své limity
Standardní je, že při výhřezu plotének pacient nejprve podstupuje konzervativní léčbu spočívající v šetřícím režimu, rehabilitaci, případně v užívání léků mírnících příznaky. "Naše data neříkají, že se výhřez nemá léčit konzervativně. Ukazují, že pokud pacient nemá v rozumné době přítomný efekt léčby konzervativní, tak se s chirurgickou léčbou nemá otálet," uvedl přednosta neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.
Problémem podle něj také je, že pacienti často nevědí, jaké jsou možnosti léčby. Při potížích jdou pravděpodobně nejprve za praktickým lékařem, který je odešle na další vyšetření. "Všichni víme, jaké jsou objednací lhůty, konzervativní léčba se tím mnohdy protahuje. To je důvod, proč by měl být pacient informován. On by měl být ten, kdo bude k léčbě přistupovat aktivně a tlačit na jednotlivé odbornosti, že prodlužování doby, kdy se potíže řeší konzervativně a nemá to efekt, je v jeho neprospěch," uvedl Jančálek.
Operace jako běžný zákrok
Operace vyhřezlých meziobratlových plotének jsou dle Solára nyní téměř denní rutinou, ročně provede nemocnice asi 300 takových operací. V posledních letech lékaři využívají i endoskopické operace. Výhřez meziobratlové ploténky je podle neurochirurga častý u mladších pacientů. Nelze však říct, že by bylo povolání či činnosti, které by riziko výhřezu zvyšovaly. "Pokud vás však bolí záda, dávají vám najevo, že se něco děje, a je potřeba to změnit," upozornil Jančálek.
Oba lékaři se shodli na tom, že je důležitá kompenzace. "Když děláte administrativní činnosti a několik hodin dopoledne sedíte, je třeba si jít odpoledne zacvičit. Když člověk celé dopoledne pracuje, odpoledne to chce nějaký odpočinek," popsal Solár.
"Pokud se mladý člověk naučí se zády pracovat a bude poučený o možnostech léčby, je možné, že stárnoucí populace nebude mít do budoucna takové problémy se zády jako generace současných seniorů," dodali.
