Vláda schválila Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030, do nějž stát plánuje investovat přes deset miliard korun. Cílem strategie je reagovat na rostoucí počet lidí s psychiatrickými diagnózami a zajistit včasnou prevenci i lepší dostupnost péče. Prioritou zůstává podpora dětí a adolescentů, modernizace systému a stabilní financování služeb, které jsou klíčové pro ekonomickou i sociální stabilitu.
Do péče o duševní zdraví má jít v příštích čtyřech letech více než deset miliard korun. Vyplývá to z Národního akčního plánu pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030, který dnes schválila vláda. Z nich sedm miliard tvoří plánované provozní a systémové výdaje, zhruba tři miliardy jsou investice. Ročně plán, který má ČTK k dispozici, počítá také s téměř šesti miliardami z veřejného zdravotního pojištění.
Mezi lety 2010 až 2021 vzrostl podle materiálu počet Čechů s psychiatrickou diagnózou o více než pětinu. "Výskyt duševních onemocnění v české populaci během pandemie výrazně vzrostl a následně neklesl na původní úroveň," uvádí materiál.
V roce 2022 výzkum zjistil úzkostné poruchy u zhruba 12 procent dospělých a téměř stejně vysoký podíl lidí mělo poruchu způsobenou užíváním alkoholu nebo riziko sebevražednosti.
"Zaměstnavatelé se potýkají se ztrátou produktivity zaměstnanců a vysokou mírou absencí a stát nese ekonomickou zátěž ve formě vysokých sociálních a zdravotních nákladů," píše se v dokumentu. Duševní onemocnění jsou častou a nejrychleji rostoucí příčinou invalidního důchodu a přiznání příspěvku na péči. Už v roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ušlou produktivitu nebo neformální pečující vyčísleny na 6,12 miliardy eur (154,8 miliardy korun).
Mezi roky 2020 a 2025 se podle materiálu dařilo rozvíjet komunitní a ambulantní péči, na konci předchozího roku fungovalo 39 center duševního zdraví (CDZ) pro péči o pacienty v jejich domácím prostředí, čtyři další zaměřená na děti a dvě na seniory. Počet lůžek akutní psychiatrické péče stoupl mezi roky 2018 a 2025 o téměř 750 na 2128. "Zatímco počet lůžek následné péče klesl z 8529 na 7240, což potvrzuje postupný posun systému směrem k akutní a komunitně orientované péči," uvádí dokument.
Jako přetrvávající problém identifikuje nerovnoměrnou regionální dostupnost služeb, CDZ mělo být podle původních plánů 100. Ne všechny kraje také zavedly krajskou koordinaci a obce takzvaný case management, tedy péči o všechny potřeby pacienta. "Absence funkčního case managementu omezuje kontinuitu péče a efektivní provázání zdravotních a sociálních služeb a představuje jednu z klíčových oblastí pro další rozvoj politiky duševního zdraví v navazujícím období," píše se v materiálu.
Plán zmiňuje také problém s financováním služeb, které jsou často na pomezí zdravotní péče, sociálních služeb a dalších oborů. Na reformu šly v počátečních fázích miliardy korun z evropských a norských fondů, což podle dokumentu umožnilo rychlé nastartování změn a první výsledky. Potíže jsou ale s jejich financováním po skončení evropských projektů.
"Zároveň ale odhaluje, že bez včasného a důsledného ukotvení nových služeb do standardních struktur financování, legislativy a řízení zůstává taková reforma křehká a citlivá na změny politického kontextu," uvádí materiál.
Cílem národního plánu je podle tiskové zprávy k dnešnímu jednání vlády vytvořit podmínky pro systematickou prevenci, zvyšování kvality péče a pro dlouhodobý rozvoj péče o duševní zdraví v Česku. Aktualizovaný plán se zaměřuje především na cílenou podporu dětí a adolescentů, na prevenci a na zajištění lepší dostupnosti psychiatrické péče v závislosti na aktuálních potřebách společnosti.
Součástí opatření je také vznik postu národního koordinátora pro duševní zdraví, který zastává psychiatrička Dita Protopopová. Pozice má umožnit lepší koordinaci péče. Materiál zmiňuje také přínos přesunu agendy závislostí a duševního zdraví pod ministerstvo zdravotnictví z úřadu vlády, což kritizují zejména odborníci z protidrogové oblasti a pracovníci úřadu vlády.
