Pod budoucí D55 ležely tisíce let staré stopy osídlení. Archeologové objevili i novou lokalitu

Věda a technika
22. 9. 2026 11:20
Archeologové při výzkumu na trase budoucí D55 mezi Kokorami a Přerovem prozkoumali 1879 sídlištních objektů a 65 kostrových a žárových hrobů
Archeologové při výzkumu na trase budoucí D55 mezi Kokorami a Přerovem prozkoumali 1879 sídlištních objektů a 65 kostrových a žárových hrobů

Na necelých sedmi kilometrech budoucí D55 mezi Kokorami a Přerovem archeologové odhalili stopy osídlení staré tisíce let. Prozkoumali 1879 sídlištních objektů a 65 hrobů, mezi nálezy jsou i pozůstatky neolitických domů dlouhých až 36 metrů.

Archeologové při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D55 mezi Kokorami a Přerovem prozkoumali 1879 sídlištních objektů a 65 kostrových a žárových hrobů. Zachytili také jeden lidský pohřeb uložený v zásypu sídlištního objektu. Výzkum potvrdil všech 12 předpokládaných archeologických lokalit a v katastru Dluhonic odhalil ještě jednu dosud neznámou lokalitu. Archeologové na necelých sedmi kilometrech trasy doložili osídlení od neolitu po středověk, sdělila dnes mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Jandová.

Záchranný archeologický výzkum trval od loňského září do konce letošního července. "Výzkum potvrdil, že krajina mezi Kokorami a Přerovem patřila k dlouhodobě osídleným místům," uvedl vedoucí výzkumu Marek Kalábek.

Nejrozsáhlejší objevy přinesla lokalita Kokory - Podsedky, kde odborníci prozkoumali 974 archeologických objektů. Významné nálezy pochází také z lokalit v katastrech Kokor a Rokytnice. Archeologové tam nalezli pozůstatky sídlišť kultury s lineární keramikou, která na střední Moravě žila přibližně před 7000 lety. Šlo o období příchodu prvních zemědělců do regionu. "Objevili půdorysy dlouhých dřevěných domů dosahujících délky až 36 metrů, zásobní jámy, pece a další doklady každodenního života. Podle dosavadního vyhodnocení se na neolitických lokalitách podařilo rozpoznat přibližně 16 půdorysů dlouhých domů, které dokládají rozsah osídlení v době prvních zemědělců," uvedla mluvčí.

Významnou součástí výzkumu byla odkrytá pohřebiště z počátku doby bronzové. Součástí hrobové výbavy byly měděné ozdoby, kostěné korálky, pazourkové šipky, kamenná nátepní destička, keramické nádoby, bronzové jehlice a náramky.

Novou, předem neznámou archeologickou lokalitu odhalil výzkum v Dluhonicích. "Lokalitu v Dluhonicích jsme zachytili až při rýhování trasy stavby. Na místě jsme objevili hrob kultury se šňůrovou keramikou s keramickými nádobami, měděným šperkem a kamenným nástrojem," dodal Kalábek.

Terénní část archeologického výzkumu skončila, práce odborníků však pokračuje. Nálezy nyní čeká čištění, konzervace a dokumentace, po odborném zpracování je odborníci předají do Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci. Nejzajímavější objevy z průzkumu budoucí D55 pak představí 17. října na Dnech archeologie v Archeologickém centru Olomouc.

Autor: ČTK, Jan KrumpholcFoto: Archeologické centrum Olomouc

Další čtení

 Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (vlevo), premiér Andrej Babiš a vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dita Protopopová

Psychologa nahrazuje chatbot. S umělou inteligencí řeší duševní zdraví třetina dospělých Čechů

Věda a technika
13. 10. 2026

Epic rozdává zdarma dvě povedené hry. Nechybí horor ani středověká strategie

Věda a technika
9. 10. 2026

GTA 6 možná nabídne pohled z první osoby. Naznačuje to nový leak

Věda a technika
8. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ