Přijímačky jako symptom: nabídka středních škol nestačí poptávce, kraje i stát selhaly v přípravě

Domácí
16. 5. 2026 14:19
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek

Výsledky letošních přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia ukazují na dlouhodobý problém: kapacity ani struktura oborů neodpovídají zájmu uchazečů. Nejvýrazněji se potíže projevují v Praze, kde je podíl přijatých nejnižší v Česku. Odborníci proto vyzývají ke koordinovanému zásahu státu i krajů a systémovým změnám.

Nedostatečné kapacity zejména v Praze

Výsledky přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia potvrzují, že je třeba rozšířit nabídku především v Praze, míní oslovení odborníci. Problém v hlavním městě, ale i v dalších krajích se podle nich letos dotýká všech typů škol, kam se hlásí uchazeči z devátých ročníků základních škol. Jde tedy o širší nesoulad mezi kapacitami, strukturou nabídky a reálnou poptávkou uchazečů, uvedla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Míní, že na nápravě by mělo spolupracovat ministerstvo školství (MŠMT) s kraji.

Podíl přijatých uchazečů do čtyřletých a kratších oborů střední škol i do víceletých gymnázií je i letos nejnižší v Praze. Do čtyřletých a kratších oborů v hlavním městě bylo letos přijato asi 80,2 procenta uchazečů. Průměr za ČR je 89,8 procenta. Na šestiletých gymnáziích bylo letos v Praze úspěšných 24 procent uchazečů, celorepublikově se na ně dostalo 35,6 procenta uchazečů. Na osmiletých oborech, tedy osmiletých gymnáziích a konzervatořích, uspělo letos v metropoli 37 procent žáků, celorepublikově 47,5 procenta uchazečů.

Problém bylo možné předvídat

"Problém přijímaček je především důsledek nedostatečných kapacit a nevhodné struktury nabídky oborů v místě bydliště uchazečů. Kraje i stát znají demografickou křivku, mají data o vývoji počtu žáků a mají také data o tom, jak se mění poptávka uchazečů. Bylo tedy možné této situaci předcházet," řekla Šrámková.

Ministerstvo školství by podle ní mělo úzce spolupracovat s kraji na nápravě nedostatku kapacit v žádaných oborech, na lepším sladění nabídky s poptávkou v místě bydliště uchazečů. Míní, že ministerstvo může nabídku oborů ovlivňovat například prostřednictvím nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání, tedy seznamu, ze kterého si kraje vybírají obory, které otevřou. "Dále může nabídku a kapacity ovlivňovat prostřednictvím zápisů do školského rejstříku a zejména financováním. Může také s kraji vést systematická jednání založená na datech. Pokud by stát nechal situaci pouze na krajích, hrozí, že situace v některých krajích zůstane stejná nebo se nerovnosti ještě více prohloubí," uvedla.

Jak snížit stres z přijímaček

Analytička také apeluje na snížení zbytečného stresu spojeného s přijímacím řízením. Pomoci by podle ní mohla například úprava termínů tak, že by žáci nejprve napsali test, zjistili svůj bodový výsledek a teprve potom podávali přihlášky. "To by ale muselo jít ruku v ruce s navyšováním kapacit v žádaných oborech. Pomoci by mohlo také přesunutí místa konání přijímacích zkoušek na základní školy," dodala.

"Zásadní je přesun konání testů pro všechny žáky na základní škole a hlavně rozšíření počtu přihlášek či lépe priorit pro omezení taktizování a zvýšení ambicí žáků. Nezbytné je také zvýšit dostupnost informací o podstatných kritériích pro přijetí na jednotlivé obory SŠ (např. percentil, validátor přihlášky, ověření znalostí o fungování algoritmu) či zpřístupnění bezplatné přípravy pro žáky," doplnil analytik vzdělávací politiky v PAQ Research Karel Gargulák.

Autor: ČTK, Jan KrumpholcFoto: Depositphotos
TÉMA: Přijímačky na střední

Další čtení

Takzvaný brněnský Bronx dnes ožije díky městskému festivalu Ghettofest

Domácí
6. 6. 2026

Depo Kačerov dnes otevře veřejnosti zázemí pražského metra

Domácí
6. 6. 2026
Den pozemního vojska Bahna 2025

Den pozemního vojska Bahna dnes u Strašic předvede armádní techniku i výcvik

Domácí
6. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ