Pro zajištění potravinové bezpečnosti je potřeba začít pěstovat novou generaci plodin včetně geneticky upravovaných. Na konferenci o adaptacích na klimatickou změnu na brněnském veletrhu Agrishow to dnes řekl viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Jde podle něj o potraviny, které budou prosperovat i v éře klimatické změny, jež se vyznačuje především delšími obdobími sucha a jiným rozložením srážek v době vegetace.
Hlaváček uvedl, že je třeba, aby evropští politici odložili nerozhodnost a nechuť rozhodnout a připravili takový legislativní rámec, který umožní využít nových metod šlechtění plodin.
"V Česku je přitom mimořádná základna pro využití nových metod šlechtění, jako je molekulární metoda či genomika. Okolní svět na tom pracuje, v Evropě se o tom mluví. Jsou potřeba urychlená opatření a rozhodnutí," řekl Hlaváček.
V USA už se podle něj geneticky modifikované plodiny používají pro výrobu potravin dost dlouho na to, aby bylo možné vyhodnotit jejich přínos a vlastnosti. Rajčata jako první GMO plodina byla v USA schválená v roce 1994. V současnosti jsou navíc k dispozici takzvané nové genomické techniky, které eliminují nezáměrné a v některých případech nežádoucí změny DNA rostliny. Europoslanci už před více než dvěma lety sice podpořili mírnější regulaci pro takové rostliny, ale dosud nerozhodli definitivně tak, aby se takové rostliny mohly pěstovat a vyrábět z nich potraviny.
Česko podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) podporuje využívání nových genomických technik v zemědělství. "Považuje je za bezpečný nástroj, který může přispět k vyšší odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti potravinářství. Jednodušší nové genomické techniky, srovnatelné s běžným šlechtěním, by neměly podléhat zbytečné regulaci, ale jasným a přiměřeným pravidlům s minimální administrativní zátěží," uvedl Šebestyán v tiskové zprávě.
Prostor pro blahobyt z minulých dekád je podle Hlaváčka vyčerpaný. "My jsme přebírali základnu, která ten blahobyt umožnila," řekl Hlaváček, který je zemědělcem půl století. A dodal, že je potřeba udělat taková opatření, která umožní fungování i nastupující generace. "K tomu jsou potřeba zásadní organizační, technologická, technická a legislativní opatření. Největším problémem Evropské unie je přebujelá byrokracie, přitom je potřeba se vyrovnat s mimořádně složitou geopolitickou situací. Krize se střídají a mnohé jsou přítomné vedle sebe. Zmínil finanční krizi, válku na Ukrajině a v Íránu. "A k tomu samozřejmě klimatická změna," dodal.
Evropa podle něj musí mít odvahu na citelný řez v legislativě, aby se zásadním způsobem snížila byrokracie. "Nyní se v Evropě snižuje konkurenceschopnost a soběstačnost. Přitom nedílnou součástí obranyschopnosti je zemědělství a potravinářství," uvedl Hlaváček.
Nové odrůdy plodin vyšlechtěné moderními metodami včetně geneticky upravených jsou podle něj potřeba, aby dokázaly odolat změněným klimatickým podmínkám i tlaku škůdců, jejichž životní prostor se s klimatickou změnou proměňuje.
