Strach z rakoviny dokáže lidi motivovat ke změně životního stylu, zároveň je ale odrazuje od preventivních vyšetření. Nejvíc přitom pomůže rozhovor s někým, kdo si nemocí sám prošel. Ročně lékaři v Česku diagnostikují nádor u více než 90 tisíc lidí a kolem 28 tisíc rakovině podlehne. Do roku 2040 se počet nemocných zvýší o čtvrtinu a rakovina se stane nejčastější příčinou úmrtí.
Zkušenost pacienta motivuje nejvíc
Některé lidi obava z rakoviny k absolvování preventivních opatření motivuje, jiné od ní strach z nepříznivé diagnózy odradí. Nejvíc ale funguje rozhovor s někým, kdo sám onemocněl. Dnes to řekl na tiskové konferenci k psychologickým bariérám prevence řekl předseda psychoonkologické sekce České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Martin Pospíchal. Ročně lékaři některý z nádorů diagnostikují u více než 90.000 lidí, u většiny znamená včasný záchyt lepší šanci na vyléčení.
"Nejlepší by bylo zeptat se někoho, kdo už nějaké onkologické onemocnění má. Většina lidí pak řekne: kdybych já měl tu šanci zachytit to onemocnění včas a nemít takhle náročnou léčbu, tak bych neváhal ani sekundu," uvedl.
Strach pomáhá i škodí
Pro některé lidi je strach z nemocí často motivací k primární prevenci, tedy změně životního stylu, ať už v oblasti stravy, pohybu nebo třeba ochrany před sluncem. Při sekundární prevenci, kdy se lékaři snaží vyšetřovat lidi bez příznaků, zda u nich nějaký druh rakoviny neroste skrytě, podle odborníků strach z diagnózy z účasti na takzvaném screeningu odrazuje.
Lidé mají obavy z negativních výsledků, bojí se samotného čekání a nechtějí žít s vědomím rizika či se vystavovat nutnosti přizpůsobení životního stylu. U kuřáků podle Pospíchala roli hraje i pocit viny z vědomí toho, že své zdraví cigaretami sami ohrožují.
Polovina kuřáků screening odmítne
Lékaři se snaží kuřáky přimět k účasti na screeningu od roku 2022. "Polovina oslovených pacientů v ordinaci účast v programu odmítne. Tato bariéra je dána obavami z vyšetření, strachem z nálezu a nezřídka i nechutí přestat kouřit," uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Bohumil Seifert.
Rakovina plic je kvůli obvykle pozdnímu záchytu jedním z nejsmrtelnějších onkologických onemocnění. Více než pět let od diagnózy žije podle plicní onkoložky Michaely Heroutové z Fakultní nemocnice Brno jen 15 až 17 procent nemocných.
Včasný záchyt dramaticky zvyšuje šanci na přežití
Při preventivním vyšetření kuřáci podstupují vyšetření počítačovou tomografií (CT), které ukáže i malé nádory. S nimi pak pět let nemoc přežijí téměř dvě třetiny pacientů, z těch operovaných více než tři čtvrtiny. "Screening zachycuje časná stadia ve více než 50 procentech," vysvětlila.
Podle onkologických statistik žije v Česku se zkušeností s rakovinou více než 700.000 lidí. Každý rok v ČR lékaři diagnostikují nádor více než 90.000 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Do roku 2040 se jejich počet podle odborníků zvýší o čtvrtinu, rakovina bude nejčastější příčinou úmrtí.
Mezi nejčastější diagnózy patří u mužů rakovina plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater. U žen jsou nejčastější rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy.
