Jaderná energie je v Indii pátým největším zdrojem elektřiny po uhlí, vodní, sluneční a větrné energii. Nejlidnatější země světa má nyní v provozu 25 jaderných reaktorů v sedmi jaderných elektrárnách s celkovým instalovaným výkonem 8880 megawattů. První jaderný reaktore v Indii i v Asii s názvem Apsára byl spuštěn před 70 lety, 4. srpna 1956, uzavřen byl v roce 2010.
Indie by chtěla do roku 2047 vyrábět až 100 gigawattů jaderné energie, což byl dokázalo ročně napájet téměř 60 milionů domácností. Experti jsou však ohledně těchto ambic skeptičtí, protože jaderný sektor v Indii je velmi malý a veřejnost má na jadernou energii negativní názor.
Za "otce indického jaderného programu" je označován jaderný fyzik Homi Džehangir Bhabha (1909-1966), zakladatel Bhabhova střediska pro jaderný výzkum (BARC). Bhabha vystudoval teoretickou fyziku na univerzitě v Cambridge (1933), před válkou se vrátil do Indie, kde v Bombaji v roce 1945 založil BARC.
V říjnu 1955 podepsala Indie s Británií dohodu o dodávání uranových palivových článků. Dohoda zajišťovala "úzkou spolupráci a vzájemnou pomoc při podpoře a rozvoji mírového využití atomové energie". Reaktor s názvem Apsára (odkaz na stejnojmenné indické mytické ženské bytosti) byl spuštěn 4. srpna 1956.
Největší indickou jadernou elektrárnou je elektrárna Kudankulam, která byla postavena s ruskou podporou. První dva reaktory elektrárny s výkonem 180 megawattů ve státě Tamilnádu byly zapojeny v roce 2013.
