Obyvatelé fidžijských vesnic se bouří proti plánované gigantické spalovně odpadů s elektrárnou, kterou chtějí poblíž turistického města Nadi vybudovat dva australští podnikatelé. Kritici varují před znečištěním životního prostředí a dovozem stovek tisíc tun zahraničního odpadu. Projekt za půl miliardy eur by podle studií zvýšil emise skleníkových plynů na souostroví o čtvrtinu.
Majitel pozemků Inoke Tora se tento týden vydal autobusem do Suvy, hlavního města Fidži, aby tam předal petici vesničanů, kteří se staví proti gigantickému projektu spalovny odpadů s elektrárnou a obávají se jejího dopadů na životní prostředí, napsala agentura AFP.
Australští podnikatelé Ian Malouf, který zbohatl na zpracování odpadu, a Rob Cromb, působící v oděvním průmyslu, chtějí postavit přístav a spalovnu necelých 15 kilometrů od Nadi, turistické brány do tohoto tichomořského souostroví.
"V místních vesnicích žijí stovky lidí, kteří každý den loví ryby a jedí čerstvé kraby. Tahle pláž je podle nich ráj," řekl Inoke Tora v telefonickém rozhovoru s AFP, když se chystal předat petici fidžijskému premiérovi.
Hrozba pro ekoturismus i přírodu
Kritici projektu se obávají, že spalovna poškodí pověst souostroví v oblasti ekoturistiky, znečistí životní prostředí a promění souostroví v místo, kam se budou vyvážet odpady, o něž jiné země – v čele s Austrálií – nestojí.
Projekt spalovny odpadů s elektrárnou, jehož náklady na vybudování jsou odhadovány zhruba na půl miliardy eur (více než 12 miliard korun), počítá s kapacitou umožňující ročně zpracovat 900.000 tun nerecyklovatelného odpadu. Podle původního projektu měla spalovna likvidovat pouze odpad vyprodukovaný na Fidži - toho ale je na souostroví ročně jen asi 200.000 tun.
Podle dvojice podnikatelů, kteří tento projekt iniciovali, by spalovna mohla pokrýt 40 procent spotřeby elektřiny této velmi izolované země a snížit její závislost na naftě. Na Fidži žije asi 900.000 obyvatel rozptýlených po desítkách ostrovů.
Ale studie dopadu na životní prostředí, kterou předložila jejich vlastní společnost TNG, odhaduje, že by elektrárna o 25 procent zvýšila emise skleníkových plynů na Fidži, které už nyní ohrožují klimatické změny a stoupající hladina moří.
„Fidži se nesmí stát popelníkem Tichomoří“
Zatímco vláda ujišťuje, že projekt je v současné době posuzován, velvyslanec Fidži při OSN Filipo Tarakinikini ho tento týden kritizoval na sociálních sítích a varoval, že pobřeží Vuda severně od Nadi by se nemělo "stát popelníkem Tichomoří".
Diplomat se obává rizik kontaminace způsobených toxickým spadem a dioxiny, stejně jako plánované možnosti dovážet na Fidži až 700.000 tun nerecyklovatelného odpadu ze zahraničí ročně, což označuje za "odpadový kolonialismus".
Malouf strávil sedm let snahou postavit podobnou spalovnu na předměstí australského Sydney, než úřady v roce 2018 projekt kvůli zdravotním rizikům zamítly. Stephen Bali, starosta, který se tehdy rozhodně stavěl proti projektu, vyzývá Fidži, aby si vyžádalo nezávislé analýzy, přičemž poukazuje zejména na emise spojené s přepravou z Austrálie. "Své odpady bychom si měli likvidovat sami," říká Bali.
Podnikatel popírá dovoz odpadu, dokumenty říkají opak
Malouf nereagoval na žádost o vyjádření. Rob Cromb, který pochází z Fidži, uznal, že "existují reálné obavy týkající se ochrany životního prostředí, transparentnosti a objemu projektu" a ujistil, že budou brány vážně.
V prohlášení podnikatel popřel, že by mělo jít o dovážení odpadu na jeho rodné souostroví, ačkoli dokumenty předložené fidžijské vládě uvádějí, že by spalovna mohla zpracovávat odpad z Austrálie a zbytku regionu.
Odpůrci v tom vidí porušení úmluvy, kterou v roce 1998 podepsala Austrálie. Tato úmluva zakazuje přepravu nebezpečného odpadu do jakéhokoli ostrovního státu v Tichomoří.
