Česko se chystá na zásadní reformu ochrany veřejného zdraví. Do roku 2028 by měl vzniknout nový centrální úřad, který pod jedno vedení sjednotí krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav a další instituce. Cílem je odstranit roztříštěnost, zajistit jednotnou krizovou připravenost na budoucí pandemie a modernizovat systém, který dosud v mnoha ohledech vycházel ze zastaralých struktur 20. let minulého století.
Nový úřad pro ochranu veřejného zdraví by mohl začít fungovat v roce 2028. Nahradí krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav (SZÚ), zdravotní ústavy a další instituce. Na dotaz to dnes řekl poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar, který má přípravu reformy na starosti. O potřebě lepšího řízení hygienické služby a jejího jednotného rozhodování napříč kraji hovořil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už krátce po začátku epidemie covidu-19. Jako potřebnou ji označoval i jeho nástupce Vlastimil Válek (TOP 09), ani jednomu se ale reformu nepodařilo prosadit.
"Největším poznáním za ty roky je, že krizová připravenost se nemůže budovat v době krize," řekl dnes Maďar na tiskové konferenci k riziku budoucích pandemií. Lidé si myslí, že velké pandemie mohou přijít tak jednou za 80 nebo 100 let, ale může to být i daleko dřív a daleko horší než covid," uvedl.
Vznikající legislativa by podle něj měla být předložena k připomínkování ideálně do konce letošního roku. Do nového úřadu, který by měl fungovat přímo pod vládou podobně jako Český statistický úřad nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, se má přesunout kromě SZÚ, zdravotních ústavů v Ostravě a Ústí nad Labem a krajských hygien také část agendy ministerstva a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
"Nicméně pořád ještě vznikne několikaleté období optimalizace té instituce, kde stále bude třeba synchronizovat ty procesy," vysvětlil. Instituce v současné době fungují i na jiných informačních systémech. "Takže to všechno se musí propojit, aby vznikla synergie, aby se věci zbytečně nedublovaly, aby se jedna věc z centrály koordinovala do všech regionů a podobně," doplnil.
Když s návrhem přišel Vojtěch v roce 2022, narazil na odpor hejtmanů nebo pracovníků hygien. Tentokrát jsou podle Maďara ředitelé hygien přímo v pracovní skupině, která na zákoně pracuje. "Regionální ředitel nebude muset řešit odbornou náplň. Ta půjde centrálně ze strany hlavního odborníka pro danou oblast a vzniknou celonárodní doporučení, která budou všichni respektovat," vysvětlil. Regionální ředitel bude podle Maďara hlavně manažerem a partnerem pro hejtmany nebo starosty.
Současný systém ochrany veřejného zdraví vznikl podle Maďara ve 20. letech 20. století po vzoru Sovětského svazu. Podle Maďara byl velmi úzce zaměřený na kontrolu infekčních nemocí, které tehdy představovaly zásadní hrozbu. Nová instituce by se měla více zaměřovat i na neinfekční choroby. Právě ty, zejména nemoci srdce a cév a rakovina, jsou nejčastějšími příčinami úmrtí.
Cílem bude podle Maďara i příprava na další pandemii, která podle něj dříve či později přijde, na základě poučení z covidu-19. "Největším poznáním za ty poslední roky je, že krizová připravenost se nemůže budovat v průběhu krize," řekl. Za nutnou podmínku ale považuje také dostatečnou míru podpory společnosti a politické reprezentace.
"Budoucí biologické krize nebudou o tom, kdo má nejvíc lůžek nebo zdravotníků, i když to hodně pomůže, ale bude to především o tom, kdo včas rozpozná hrozbu, rychle zareaguje a udrží důvěru občanů," dodal.
Připomněl, že v Česku zemřelo v souvislosti s covidem 40.000 lidí. Nejhorší situace byla v březnu 2021, kdy byly uzavřené okresy. "Přesto jsme měli v Ostravě, kde byla situace daleko lepší než na Chebsku a Sokolovsku, mobilní mrazicí zařízení u zdi krematoria a zvedali jsme emisní limity znečištění ovzduší kvůli spalování mrtvol. A modlili jsme se, aby jedna ze tří pecí toho největšího krematoria v České republice nepřestala fungovat, protože jely nonstop," dodal.
Naopak za nejlepší věc, kterou pandemie přinesla, považuje uvedení mRNA vakcín do praxe. Původně vznikaly jako očkování proti chřipce. "Vakcíny byly dlouhodobě testované a jenom se vyměnilo jádro té vakcíny za jinou genetickou informaci," vysvětlil. To v případě budoucí pandemie podle něj umožní mít novou vakcínu v řádu měsíců.
