Debata o vlivu alkoholu na zdraví bývá často zjednodušována na otázku, kolik toho vypijeme. Nová rozsáhlá studie představená na výročním kongresu American College of Cardiology ale ukazuje, že důležitou roli hraje také to, jaký nápoj si vybíráme. Zatímco vyšší konzumace alkoholu je obecně spojena s vyšším zdravotním rizikem, u střídmé konzumace byl překvapivě zjištěn pozitivní přínos u vína, narozdíl od ostatních druhů alkoholu.
Studie vychází z dat unikátní britské databáze UK Biobank. Výzkumníci u více než 340 tisíc účastníků sledovali v letech 2006-2022 jejich zdravotní stav v souvislosti s tím, kolik a jak často konzumovali alkoholu i to, zda nejčastěji pili víno, pivo, cider či lihoviny.
Víno spojeno s nižším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění
U lidí s vyšší konzumací alkoholu bylo potvrzeno vyšší riziko úmrtí bez ohledu na konzumovaný alkohol. Významné rozdíly však byly prokázány u nižší a střídmé konzumace. Zatímco u destilátů, piva a cideru riziko úmrtí rostlo, u vína tomu bylo naopak. Nejvýraznější rozdíl byl pozorován u kardiovaskulárních chorob. Lidé, kteří pili víno ve střídmém množství, měli podle výsledků dokonce o 21 % nižší riziko úmrtí na srdečně-cévní onemocnění ve srovnání s těmi, kteří nepili vůbec nebo jen výjimečně.
„Naše zjištění pomáhají objasnit dříve smíšené důkazy o nízké až střídmé konzumaci alkoholu,“ říká jeden z autorů studie Zhangling Chen, MD, PhD, profesor na Second Xiangya Hospital, Central South University v Číně. „Tato zjištění mohou pomoci zpřesnit doporučení a zdůrazňují, že zdravotní rizika spojená s alkoholem nezávisí pouze na vypitém množství, ale také na druhu nápoje. I nízký až střední příjem lihovin, piva nebo cideru je spojen s vyšší úmrtností, zatímco u stejného množství vína toto riziko klesá,“ dodal.
Klíčová je střídmost a kultura konzumace
Podle autorů mohou hrát roli specifické látky přirozeně obsažené v červeném víně, jako polyfenoly a antioxidanty. Významnou roli hraje rovněž životní styl. Víno bývá narozdíl od ostatních druhů alkoholu častěji konzumováno společně s jídlem, milovníci vína mívají navíc zdravější stravovací návyky. Ostatně podobně hovoří také teorie tzv. modrých zón, která se zaměřuje na lokality s vysoce nadprůměrnou dobou dožití obyvatel. Pro ty je typická zdravá strava, vyhýbání se stresu a ve vztahu k alkoholu právě umírněná konzumace vína spojená s pozitivními emocemi.
Je dobré mít ale na paměti, že autoři studie zároveň upozorňují, že jde o observační výzkum, který ukazuje souvislosti, nikoli přímou příčinu a následek. Přesto díky mimořádně velkému souboru respondentů a dlouhodobému sledování přináší cenný a detailní pohled na rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi alkoholických nápojů.
