Dvě pandy velké byly letecky přepraveny do Berlína, kde se stanou atrakcí místní zoologické zahrady, v Německu zcela ojedinělou. Veřejnosti bude zoo medvídky ukazovat od července. Čína je půjčila na 15 let v rámci své "pandí diplomacie".
Samička Meng-meng, které budou 10. července čtyři roky, a sameček Ťiao-čching, který oslaví sedmé narozeniny o pět dní později, přiletěli v transportních bednách společně se zásobami bambusu. Po přistání je na letišti Schönefeld přivítali berlínský starosta Michael Müller a čínský velvyslanec v Německu Š' Ming-te. "Jsme rádi, že Berlín teď bude o jednu atrakci bohatší," řekl starosta Müller. Připomněl, že poslední berlínská panda, 34letý samec Pao-pao, uhynula v roce 2012.
V berlínské zoo už na pandí dvojici čekal zcela nový výběh za devět milionů eur (přes 236 milionů korun) s čínskými pavilony, červenými lucernami a hřištěm. Slavnostně otevřen má být 5. července za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Nemotorná zvířátka pocházejí z chovné stanice v Čcheng-tu, hlavním městě provincie S'-čchuan na jihozápadě Číny. Jejich dnešní 12hodinové cestě předcházela dlouhá jednání. "Pandy mají u nás v Číně prakticky status národního pokladu," zdůraznil dnes čínský velvyslanec.
Všechny pandy velké chované mimo Čínu zůstávají čínským majetkem. Peking je pouze zapůjčuje a patří mu také pandí mláďata, která se v zahraničí narodí. Po dosažení reprodukčního věku musí zpět na východ Asie. Ve volné přírodě v současnosti žije zhruba 1800 jedinců pandy velké.
Čína využívá tyto medvědovité šelmy v rámci diplomacie. Zvířata se tak dostanou do zoo jen v těch zemích, které mají s Čínou dobré vztahy. Před časem čínský prezident slíbil pandu například Finsku.
V Evropě se těmito šelmami mohou pochlubit v současnosti například zahrady ve Vídni, Madridu, Edinburghu či francouzském Saint-Aignan. O pandy usiluje také pražská zoo.
