Dráhařka Sára Kaňkovská sice na evropském šampionátu v Glasgow postupně vylepšovala své pozice ve výsledkových listinách, velký talent ale prozatím medailí nepotvrdila. Po 19. příčce ze sprintu a 14. na pětistovce s pevným startem dnes v keirinu zopakovala na velodromu Chrise Hoye loňské umístění z mistrovství Evropy v Berlíně a skončila třináctá.
"Samozřejmě by se mi líbila bedna, ale nechám tomu volný průběh a dám do toho všechno," prozradila teprve dvacetiletá Kaňkovská smělé ambice před závodem. Ty ale zůstaly nenaplněné. Juniorská mistryně světa v keirinu ze švýcarského Aigle 2016 dojela v prvním kole ve své rozjížďce poslední, v opravách o jediné postupové místo ji předčila Ukrajinka Olena Starikovová.
"Zrovna moc spokojená nejsem," ulevila si Kaňkovská. "V první jízdě jsem nic neudělala a jen čekala, to byl hlavní důvod, proč to nevyšlo. Ve druhé jsem do toho sice dala všechno, ale Ukrajinka byla prostě rychlejší. Ty holky jsou přece jen starší a mají více zkušeností," dodala. Bylo na ní patrné, že zatímco pondělní pětistovku, v níž nepostoupila z kvalifikace, brala tak trochu na rozjezd před dneškem, keirin ji mrzel. "Protože ten je hlavně mojí disciplínou," přitakala Kaňkovská.
Ačkoli se neprosadila mezi nejlepší, šampionát v Glasgow si užila. "Je to určitě super, je naprostá paráda, kolik je tady lidí, protože to od nás z Česka neznáme. Hrozně se mi líbí, že lidé jsou zde hned od těch ranních rozjížděk, to mě překvapuje. Ta atmosféra je tady neuvěřitelná," pochvalovala si Kaňkovská.
"Stejně tak dráha je tady super, je krásná. V Česku nemáme dřevo, takže v tom je to pro nás jiné. Na dřevo jezdíme trénovat do Vídně, jinak betonová dráha, na které jezdíme doma, je čtyřstovka, takže delší, máme jiné zatáčky a dlouhé rovinky, je to úplně něco jiného než na tom dřevu. Je to samozřejmě trošku problém," uvedla Kaňkovská.
Na dráze zápolí také její dvojče Ema, možná účast v Glasgow jí ale unikla ze zdravotních důvodů. "Sestra byla po operaci kolena, dostává se z toho a zatím jen trénuje. Mrzí mě, že tu není, ale mám tu otce, takže alespoň někdo z rodiny tady je se mnou," řekla dráhařka, jejíž otec Martin byl během aktivní kariéry dvojnásobným mistrem republiky v silničním závodu družstev na 100 kilometrů.
Přesto dceru nekoučuje. "Vůbec se nezapojuje. Ví, že do toho nemá moc mluvit, a také do toho nemluví. Občas mi samozřejmě něco řekne, ale opravdu mi do toho nemluví, protože dobře ví, že tady od toho mám trenéra, který mi k tomu řekne svoje," vysvětlila Kaňkovská. Přiznala však, že je pro otce těžké, aby se udržel. "Když je z toho nervózní a ve stresu, tak jde někam na kraj a snaží se to na sobě nedávat moc znát," řekla.
