V tenise je třeba tvrdě pracovat a oddat se hře, ale zároveň nezapomínat se na kurtu bavit. To vzkazují bývalá první hráčka světa Švýcarka Martina Hingisová a Jana Novotná mladé generaci. Dvě grandslamové vítězky se na tom shodly v sobotu před exhibicí v Praze. "Martina uměla pracovat naplno, dát tenisu všechno, ale taky si ho vychutnat, a to si myslím, že dneska mladší zapomínají," řekla Novotná na tiskové konferenci. Hingisová souhlasila: "Je třeba udělat svoji práci, ale u toho i žít."
Radost z tenisu možná souvisí i se stylem hry. Ten současný je podle Hingisové založený více na síle. "Je to jednotvárnější a nepřijde mi, že by to bylo o moc vypracovanější," porovnávala s dobou, které vládla svým perfektním technickým projevem, finesami a hlavně chytrostí na kurtu.
Podle Hingisové, která je nyní trenérkou Němky Sabine Lisické, není jednotvárný tenisový styl chybou hráček, ale trenérů. "Chybí tenisová škola, herní výchova. Já jsem taky byla čtyři pět hodin na kurtu, ale byla to hra a ne jen bouchání do balonu a pochvala, i když rána letí pět metrů do autu," podotkla.
Hingisová je zatím poslední z mladých grandslamových šampionek. Australian Open poprvé vyhrála v 16 letech a třech měsících. Tenkrát ale ještě neplatilo současné omezení pro mladé tenistky v počtu odehraných turnajů na okruhu WTA. Hingisová si myslí, že je zbytečné a připravuje hráčky o zkušenosti mezi dospělými.
"V šestnácti jsou holky fyzicky zdatné a 16 až 20 turnajů by odehrát klidně mohly. Stejně tolik turnajů hrají, akorát se plácají mezi sebou a pak jim chybí dva roky zkušeností na túře, které jsem já mohla získat," konstatovala.
Hingisová vyhrála pět grandslamových titulů ve dvouhře, tři v Melbourne a po jednom ve Wimbledonu a na US Open. "Zvláštní je ten wimbledonský. V Austrálii jsem hrála ráda, ale ten wimbledonský je prostě speciální."
S Novotnou si zavzpomínaly na rok 1998. Tehdy společně vyhrály čtyřhru na Roland Garros, ve Wimbledonu i na US Open. "V deblu to byla po boku Martiny zábava, ne práce. Ona vždy zahrála, co bylo potřeba," řekla Novotná. "Když jsme byly obě na síti, tak nic neprošlo. Byly jsem jako zeď," dodala Hingisová, která bývala světovou jedničkou i v deblu
V mládí strávila hodně tréninkových dnů v Česku. "Byly to nádherné začátky. Vždycky jsem říkala, že v Česku jsem se naučila hrát tenis," řekla Hingisová, která hrála za Prostějov nejdříve nižší soutěže a pomohla mu i k titulu v extralize. "To byla nádherná léta, prožila jsem tady dětství a teď se mi ty momenty vrací."
Tenisem žije Hingisová pořád. I proto se opakovaně na kurt vrací. Poprvé ukončila kariéru v roce 2003, ale už o dva roky později byla zpět. "Bylo mi pětadvacet, tak proč bych to neměla zkusit. Ty dva roky byly pěkným bonusem," řekla Švýcarka.
V posledních letech hraje na okruhu čtyřhru. Loni to zkoušela se Slovenkou Danielou Hantuchovou, letos s Lisickou a spolu vyhrály v Miami. "Při tréninku Sabine jsem si říkala, že se dá hrát, tak jsme to zkusily a titul ukazuje, že to mělo smysl," usmála se Hingisová. "Polovičku kurtu si obhájím, pořád mě to baví a je to také výzva," řekla. Znovu budou hrát s Lisickou na French Open.
Povídání legend pozorně poslouchala česká naděje Kateřina Siniaková a chtěla vědět, co pro ně bylo v kariéře na tenise nejkrásnější. "Vždycky, když člověk promění mečbol a drží trofej, tak to je nejhezčí moment," měla jasno Hingisová. Dobře věděla o čem mluví, jen dvouhru na okruhu WTA vyhrál třiačtyřicetkrát.
