Vládní plán na zastropování cen dálničních známek nesmí ohrozit financování klíčových dopravních staveb, varuje šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Pro rok 2027 požaduje pro své úřady 90 miliard korun, což je podmínka pro pokračování rozestavěných úseků i zahájení nových projektů. Zatímco krátkodobý rozpočet se zdá zajištěný, Mátl upozorňuje na budoucí miliardové nároky po roce 2029.
Návrh vládní koalice na zastropování růstu cen dálničních známek by se v roce 2027 podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla neměl dotknout financování dopravních staveb. Mátl to řekl v diskusním pořadu Poledne s Moravcem. Důležité je, aby ředitelství dostalo slíbených 90 miliard Kč. Kde vláda peníze najde, je politické rozhodnutí, dodal.
"Doufám, že toto zastropování se nijak nedotkne toho, kolik finančních prostředků dostaneme na budování nové dopravní infrastruktury v roce 2027. Žádáme 90 miliard Kč a zatím je nám slíbeno, že bychom měli tuto částku obdržet," uvedl Mátl. Připomněl, že v letošním roce má ŘSD 82 miliard Kč, takže jde o osmimiliardový nárůst. Upozornil, že nyní je rozestavěno přes 200 kilometrů dálničních a silničních komunikací.
"Pro nás je klíčové, abychom mohli nejen pokračovat ve výstavbě toho, co je rozestavěno, pokračovat v rekonstrukcích a údržbě, ale i zahájit nové úseky dálnic, mezi kterými je například výstavba dálnice D52 mezi Brnem a Vídní," podotkl. Mátl je optimistou ohledně financování nové výstavby v roce 2027, otázkou ale podle něj zůstávají další roky.
"V letech 2029 a dál naběhne výstavba velkých dálničních úseků, jako je severní část Pražského okruhu nebo dálnice D3 ve Středočeském kraji," poznamenal. V té době bude podle něj ŘSD potřebovat vysoko přes 100 miliard korun. "Třeba 130 nebo 140 miliard Kč," upřesnil. Může to ale být podle něj potenciální problém. Přípravy staveb na roky 2028 a 2029 ale ŘSD nezbržďuje, naopak v letošním roce jde do nich 12 miliard Kč, dosavadní rekord byl šest miliard korun.
Sněmovna v týdnu podpořila v úvodním kole vládní novelu se zrušením každoroční valorizace cen dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Zamítnutí předlohy ani její vrácení kabinetu k přepracování ale neprosadila.
Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zrušením valorizace cen přijde Státní fond dopravní infrastruktury příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun.
