Každé jaro se do syrské pouště u Dajr az-Zaur vydávají stovky lidí hledat lanýže – houbu, která pro celé vesnice znamená rozdíl mezi přežitím a bídou. Cesta za obživou je ale smrtelně nebezpečná. V zemi zůstává až 300 tisíc nášlapných min z občanské války a sběrači čelí i útokům ozbrojených skupin. Jen za roky 2023 a 2024 přišly o život stovky z nich.
Sezóna lanýžů v syrské poušti začala
V syrské poušti na severovýchodě země poblíž města Dajr az-Zaur se sjíždějí stovky lidí - sezóna lanýžů právě začala. Pátrání po pouštních lanýžích, které se objevují hlavně po silných deštích, ovšem komplikují nášlapné miny. Tisíce jich v oblasti zůstaly po nedávné syrské válce trvající 14 let, píše nezávislý magazín New Lines.
"Tradice praví, že pokud v září a říjnu prší, úroda bude dobrá. Pokud ne, ani dokonalé jaro nic nezmění," vysvětlil sběratel lanýžů Faváz Rahíl. Sýrii loni zasáhla nejhorší sucha za celá desetiletí, přičemž srážky podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) klesly o 50 procent oproti běžnému průměru. To však lovce lanýžů nijak netrápí, změně klimatu věnují jen malou pozornost. Úrodu a hojnost podle nich určuje pouze Bůh. "Léta jsem si nevšiml velké změny, ale dnes jich je rozhodně méně," říká Ahmad Hádž, jeden z nejstarších lovců, který se sbírání lanýžů věnuje od 80. let 20. století.
Poušť posetá minami
Změna klimatu však není jediným problémem, se kterým se sběrači potýkají. Poušť je stále posetá minami z nedávné války, která zpustošila celou zemi. Představují trvalou hrozbu a často se stávají i náhlou příčinou smrti. "Dříve jsme se mohli volně procházet po poušti. Teď jsou miny všude. Opravdu se bojím," povzdechl si Hádž.
Podle zprávy nevládní organizace Handicap International zůstává v celé Sýrii zakopáno až 300.000 pozemních min, což ze země činí jedno z nejvíce zaminovaných míst na světě. Ačkoli již byly zahájeny odminovací práce, oblast, kterou je třeba vyčistit, je tak rozsáhlá, že by to podle několika studií mohlo trvat desítky let a přijít až na miliardu dolarů, uvádí New Lines.
Zkratka, která stála čtyři životy
Před měsícem zabil výbuch miny poblíž této oblasti čtyři lovce lanýžů. "Je tu plno min, takže lidé obvykle jedou po stejné trase. Cestující v tom autě se pokusili jet zkratkou a skončilo to špatně," vysvětlil starosta obce Aš-Šúlá Músa Abú Muhammad. Dnes je městečko Aš-Šúlá se zhruba 5000 obyvateli válkou zcela zdevastované. V roce 2014 se dostalo pod kontrolu teroristické skupiny Islámský stát (IS), což donutilo většinu obyvatel uprchnout.
Lanýž, ve světě tak oceňovaná houba, je v Sýrii pro mnohé klíčovým zdrojem příjmů. "Pokud se najdou lanýže, vesnice přežije. Pokud ne, bude to velmi těžký rok," řekl Rahíl.
Stovky mrtvých v nejsmrtelnějších letech
Nejsmrtelnější roky pro syrské hledače lanýžů nastaly krátce před pádem režimu syrského prezidenta Bašára Asada. V letech 2023 a 2024 bylo zabito několik stovek lidí, většinou při výbuchu pozemních min, ale také při útocích, které se často připisovaly IS. Podle místních obyvatel šlo však často o útoky ze strany Národních obranných jednotek (NDF), tedy provládní milice napojené na Írán, která vznikla během občanské války.
"Proíránské milice a režim používaly uniformy bojovníků IS. Po pádu Asada byly tyto uniformy nalezeny v několika jejich základnách," uvedl Musab Ahmad Sálih, který se snažil pro několik nevládních organizací zdokumentovat tyto případy. Podle výzkumníka Bašára Hasana však za útoky mohli stát i členové IS. V oblasti kolem Aš-Šúlá podle něj nesly za smrt sběračů lanýžů odpovědnost především jednotky NDF, zatímco hlouběji v syrské poušti útoky prováděl IS. Jedním z možných vysvětlení je podle Hasana i to, že obec Aš-Šúlá leží na klíčové trase pašování drog z Iráku do Libanonu, a přítomnost sběračů tak mohla pro pašeráky představovat hrozbu.
