Výdaje obcí bez započtení Prahy byly loni poprvé od roku 2010 vyšší než jejich příjmy, rozdíl činil devět miliard korun. Výsledek souvisí s růstem investiční aktivity obcí. Jejich kapitálové výdaje narostly proti roku 2024 o 26 procent na 132,5 miliardy korun. Obce na investice daly 34 procent příjmů, což je nejvyšší podíl po roce 2012. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
Výdaje obcí kromě Prahy v minulém roce dosáhly 395 miliard korun, proti roku 2024 byly o 14 procent vyšší. Příjmy meziročně vzrostly o pět procent na 386 miliard Kč.
"Výdaje obcí bez Prahy v minulém roce vzrostly dvojnásobným tempem než v roce 2024. Zvýšení objemu kapitálových výdajů o téměř 28 miliard korun je pozitivním jevem, protože obce ve větší míře nasměrovaly své dříve nahromaděné úspory do staveb v oblasti školství, sportu, bydlení, kultury, dopravy nebo vodního hospodářství," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Objem finančních zdrojů, které měly obce bez Prahy z příjmů daného roku k dispozici na financování investic, zůstal meziročně na 123,2 miliardy Kč. Částku tvoří provozní přebytek 84,7 miliardy Kč, investiční dotace 29,4 miliardy Kč a kapitálové příjmy, které obce získávají prodejem majetku 9,1 miliardy Kč. Změnila se však struktura finančních zdrojů. Zvýšil se objem investičních dotací a příjmů z prodeje majetku, naopak kleslo provozní saldo.
"Schodek rozpočtu obcí v roce 2025 byl důsledkem vyšších investic, které obce financovaly mj. na dluh a z úspor. Nejrychleji rostly kapitálové výdaje ve školství, v oblasti sportovních zařízení a bydlení. Prioritami výdajové politiky obcí byly v loňském roce sport s růstem o 27 procent, vzdělávání s růstem o čtvrtinu a sociální služby s růstem o 23 procent," dodala Kameníčková.
Po roce 2010 se objem úspor obcí bez Prahy poměrně rychle zvyšoval. V loňském roce však nastal obrat a úspory klesly na 214 miliard korun, tedy o dvě procenta proti roku 2024. Přitom v roce 2024 vzrostly o osm procent, o rok dříve dokonce o 15 procent. Do nižšího objemu úspor se promítly právě vyšší výdaje na investice.
Z dlouhodobějšího pohledu se objem peněz obcí na jejich bankovních kontech mezi lety 2020 a 2025 zvedl o 70 miliard, tedy o 48 procent. Ve stejném období dosáhl růst příjmů obcí 42 procent. Míra úspor, tedy poměr peněz na bankovních účtech k příjmům, loni klesla na 55 procent z 60 procent v roce 2024. V roce 2013 dosahovala míra úspor 36 procent.
Část investic financovaly v loňském roce dluhem, který se meziročně zvýšil o 11 procent na 62 miliard korun. Míra zadlužení, tedy podíl objemu dluhu na příjmech, obcí bez Prahy dosáhla 16 procent. V roce 2013 to bylo téměř dvakrát tolik.
Obce v minulém roce získaly na příjmech ze sdílených daní 261,9 miliardy Kč, meziročně o zhruba 12 miliard Kč více. Daňové příjmy tak rostly více než dvojnásobným tempem proti roku 2024. Nejvýrazněji, o 11 procent, se v minulém roce zvýšily příjmy z daně z příjmu právnických osob.
