Počet jaderných hlavic připravených k okamžitému použití celosvětově roste. Podle nové zprávy organizace SIPRI má dnes devět jaderných mocností k dispozici téměř 10 000 bojových hlavic – o 131 více než loni. Největší arzenály drží Rusko a USA, nejdynamičtěji však zbrojí Čína. Odborníci varují, že svět ztrácí diplomatické nástroje pro zvládání jaderných krizí.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 10.000 jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
SIPRI odhaduje, že armády těchto devíti zemí mají k dispozici 9745 hlavic, které by mohly nasadit v boji. To je o 131 hlavic více, než kolik uváděla loňská zpráva. Armády jaderných velmocí by mohly ve velmi krátké době použít 4012 jaderných hlavic. Nejvíc, 1796, jich má Rusko, na druhém místě jsou se 1770 hlavicemi Spojené státy.
Dvě největší jaderné velmoci, Spojené státy a Rusko, provádějí modernizaci svých jaderných arzenálů. Tyto programy se však potýkají s finančními či technologickými problémy. Podle SIPRI se však dá očekávat, že obě země navýší počet jaderných hlavic, kterými budou osazeny různé druhy nosičů a budou tak připravené k použití s krátkým předstihem.
Na rozšíření a modernizaci svého jaderného arzenálu pak intenzivně pracuje Čína. "Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než jakákoliv jiná země," uvedl SIPRI. Ústav se domnívá, že do příští dekády by Čína mohla mít tolik balistických mezikontinentálních raket s jadernými hlavicemi jako USA či Rusko. Do konce dekády by se pak počet hlavic vlastněných Čínou mohl zvýšit ze současných 620 na 1000.
SIPRI také poukazuje na to, že v posledních letech se zvyšuje nejasnost ohledně stavu jaderných arzenálů, a na ztrátu diplomatických kanálů použitelných během jaderných krizí. "Nemůžeme dále předpokládat, že vedoucí činitelé v těchto (jaderných) systémech dostanou během jaderných krizí přesné údaje, ani že se zachovají racionálně v období zvýšeného napětí," uvedl výzkumník při švédském ústavu Matt Korda.
