Svět pije méně vína: spotřeba spadla na historické minimum

Zahraničí
13. 5. 2026 06:41

Globální trh s vínem loni dál oslabil. Spotřeba klesla na nejnižší úroveň za více než 60 let a propadl se i vývoz. Podle Mezinárodní organizace pro révu a víno se na tom podílejí americká cla, ekonomické tlaky i změny spotřebitelských návyků. Vinařský sektor tak čelí jedné z nejtěžších zkoušek za poslední dekády.

Cla zhoršila situaci

Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV).

Cla uvalená loni americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz do USA ještě více zkompilovala situaci odvětví, které se potýká s drsnějším klimatem a klesající poptávkou. Spojené státy jsou největším světovým trhem s vínem. Celosvětový vývoz vína loni klesl o 9,7 procenta na 94,8 milionu hektolitrů, což byl nejnižší údaj od roku 2009. Hodnota vývozu se pak snížila o 6,7 procenta na 33,8 miliardy eur (822,8 miliardy Kč).

Spotřeba na historickém minimu

Celosvětová spotřeba vína loni klesla o 2,7 procenta na 208 milionů hektolitrů. To byl nejnižší údaj od roku 1957. Od roku 2018 se spotřeba propadla o 14 procent.

Ředitel OIV John Barker řekl agentuře Reuters, že data za rok 2025 ukazují, že odvětví reaguje jak na okamžité dopady americké celní politiky, tak na dlouhodobější změny související s klimatem a spotřebitelskými návyky. Upozornil, že už v roce 2024 se export i spotřeba propadly na nejnižší úrovně za poslední desetiletí - vývoz byl nejnižší od roku 2010 a spotřeba dokonce od roku 1961.

Nižší spotřeba byla loni na devíti z deseti největších světových trhů s vínem. Hlavní podíl na poklesu pak měly Čína, Francie a USA. Ve Spojených státech se spotřeba snížila o 4,3 procenta. Ve Francii, která je největším trhem s vínem v Evropě, spotřeba klesla o 3,2 procenta. V Číně se pak spotřeba vína loni propadla o 13 procent a od roku 2020 dokonce o 61 procent. Růst loni zaznamenaly Portugalsko, Brazílie, Japonsko a část východní a střední Evropy.

Hledání nové cesty

OIV zatím neupřesnila, jaké dopady by mohla mít válka v Íránu na sektor. Očekává ale určitý vliv kvůli dopadům na spotřebitelskou důvěru a přepravu, uvedl Barker. Sektor se snaží přizpůsobovat nižší spotřebě tím, že se více zaměřuje na vinařskou turistiku a udržitelnost a zároveň přichází s produkty s nižším obsahem alkoholu, dodal.

OIV jedná o zavedení celního kódu pro vína s nízkým obsahem alkoholu a nealkoholická vína, aby bylo možné sledovat obchod v této kategorii. Tato vína v současné době podle Barkera představují asi jedno až dvě procenta celosvětové produkce.

Celosvětová produkce vína loni činila 227 milionů hektolitrů. To je méně, než činil odhad OIV v polovině listopadu, který počítal s produkcí 232 milionů hektolitrů. Proti roku 2024, kdy byla produkce nejnižší od roku 1961, se loňská produkce zvýšila o 0,6 procenta.

Autor: ČTK, Jan KrumpholcFoto: Pexels
TÉMA: Sdíleno na sociálních sítích

Další čtení

Macron: Proti požárům budou zasahovat ve Francii vrtulníky z ČR a Slovenska

Zahraničí
24. 7. 2026
ilustrační foto

Pohřešovaný varšavský básník zahynul na Slovensku, uvedla polská média

Zahraničí
23. 7. 2026
Jamieson Greer

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Zahraničí
24. 7. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ